„Nabídka byla skutečně bohatá a určená různým typům návštěvníků. Rodiny s dětmi tak navštívily výstavu plyšových medvědů a medvídků v Muzeu Šumavy v Sušici nebo oblíbené Muzeum loutek v Plzni. Zde si mohli všichni zahrát hru Vladimíra Sosny ´O laskavém andělovi´ a pomoci andělovi na dvorku dostat se zpět na oblaka,“ popisuje výstavy určené dětem Alena Svobodová, vedoucí odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu.
Milovníci přírody zhlédli v tachovském muzeu výstavu fotografií všech ptačích druhů, hnízdících na Tachovsku a v rokycanském Muzeu Dr. Bohuslava Horáka výstavu fotografií hub známého mykologa Oldřicha Jindřicha z Oseka u Hořovic.
Pro zájemce o nejstarší historii byla k dispozici výstava „Archeologie třicetileté války v západních Čechách“ v Národopisném muzeu Plzeňska nebo výstava „Keltové v západních Čechách“ v blovickém muzeu. Klatovské muzeum nabídlo malou výstavu k 100. výročí úmrtí Františka Josefa I. a Muzeum Dr. Šimona Adlera připomnělo události spojené s Mnichovskou zradou v roce 1938. Nebylo zapomenuto ani na milovníky současného umění, kterým několik výstav nabídla Galerie Klatovy/Klenová nebo Muzeum církevního umění plzeňské diecéze.
Nabídka byla skutečně rozsáhlá a některé z výstav je možné stále ještě zhlédnout. Na výstavu, která je ovšem otevřena veřejnosti zcela nově, zve do výstavní síně „13“ Západočeské galerie v Plzni. „Od čtvrtého listopadu je otevřena výstava s názvem Zmizelá Plzeň, kde se na historických obrazech, fotografiích, modelech a řadě dokumentů připomínají návštěvníkům stavby i celé části města, které zanikly nebo se změnily,“ říká mluvčí galerie Eva Reitspiesová a dodává: „Ze sbírek Západočeského muzea je vystaven mj. unikátní střelecký terč s pohledem na Plzeň, z fondů Archivu města Plzně řada vedut. Ze sbírek Západočeské galerie byly vybrány obrazy zobrazující zaniklá plzeňská zákoutí, jejichž autory jsou například Augustin Němejc, Jan Konůpek, Karel Votlučka, Václav Jansa a další. Představeno je také několik stavebních a urbanistických plánů, např. projekt sirkárny v dnešní Sirkové ulici. Součástí expozice jsou také dva architektonické modely – historický (1913) zachycující původní podobu Riegrovy ulice a současný zachycující rekonstrukci zahradního altánu purkmistra Martina Kopeckého“.