Plzeňský kraj se podle údajů Českého statistického úřadu ve 3. čtvrtletí 2020 může pochlubit třetí nejvyšší průměrnou mzdou přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 34 558 Kč. Lépe jsou na tom jen kraje Hl. město Praha (43 035 Kč) a Středočeský (35 652 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 31 448 Kč, což je o 3 954 Kč méně, než je republikový průměr (35 402 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje kromě Středočeského již žádný jiný kraj.
Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v kraji Olomouckém (o 6,4 %), nejméně pak v Hl. městě Praze (o 3,5 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období o 3,3 %. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 5,1 %, reálně vzrostla o 1,7 %. V Plzeňském kraji vzrostla nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o 1 542 Kč, tj. o 4,7 %, reálně se pak zvýšila o 1,4 %. Medián mezd v ČR činil 31 183 Kč a oproti stejnému období předchozího roku vzrostl o 5,1 %, u mužů dosáhl 33 261 Kč, u žen 28 825 Kč.
Počet zaměstnanců se oproti stejnému období předchozího roku v kraji snížil o 3,1 % na 206,7 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců nedošlo v žádném kraji ČR. Nejvýraznější pokles tohoto počtu byl zaznamenán v Karlovarském kraji (o 6,3 %). V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané snížil o 125,0 tisíc zaměstnanců, tj. o 3,1 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).
