Běží třiadvacátá monitorovací sezóna dobrovolnických Vlčích a Rysích hlídek, které organizuje Hnutí DUHA. Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území České republiky. Sběrem vzorků pro potravní nebo genetické analýzy pomáhají s výzkumem těchto ohrožených živočichů a s jejich další ochranou. Účastníci si mohou vybrat ze seminářů v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech, Javorníkách nebo v Rychlebských horách.
Každé z pěti školení trvá od pátku do neděle a má podobný průběh. Jeho součástí jsou přednášky zoologů a ekologů, představující činnost hlídek, ekologii a biologii vlka, rysa a v závislosti na oblasti také medvěda nebo kočky divoké. Přednášku mívají také hosté z řad myslivosti nebo zemědělství, kteří přibližují problematiku chovu hospodářských zvířat v blízkosti vlčích teritorií. Každý účastník navíc na vlastní kůži zažije praktickou ukázku stopování zvířat přímo v terénu se zkušeným mapovatelem.
Po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti Vlčích a Rysích hlídek po celý rok. A to jak účastí na společných akcích organizovaných Hnutím DUHA, tak individuálním monitoringem např. v okolí domova. O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. „Při pochůzkách hledají hlídkaři tzv. pobytové znaky chráněných šelem. Tedy především stopy a stopní dráhy. V nich mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy nebo moč. Nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na taková místa pak můžeme umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ vysvětluje koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek Barbora Černá.
Vzorky jako trus, srst nebo moč odebírají nálezci na genetické analýzy. Zejména vlčí trus z oblastí trvalého výskytu vlků putuje taky na potravní rozbory do Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě. „Díky činnosti hlídek a našich mapovatelů získáváme každý rok velké množství vzorků, z nichž vědci zjišťují řadu důležitých dat o jednotlivých zvířatech i o celém druhu. Např. genetické analýzy vlčího trusu ukazují, odkud k nám vlci doputovali. Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat apod. Můžeme díky nim ukázat, že vlci se do Česka šíří samovolně, nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů. Vědci z nich také vysledují zajímavé přesuny jedinců a mísení jednotlivých populací. Třeba v roce 2020 se z genetických analýz podařilo odkrýt malý vlčí „výlet“, který podnikl jeden z javornických vlků. Genetici tehdy potvrdili jeho DNA u vzorku trusu z Orlických hor. O tři týdny později byl ten stejný jedinec podle vzorků opět identifikován zpět v Javorníkách,“ doplňuje Černá.
Vlčí a Rysí hlídky také pomáhají v boji s pytláctvím. Jejich monitoring přispívá k získání dat, která mohou pomoci při vyšetřování. Při pochůzkách navíc dobrovolníci sledují výskyt nelegálních masitých újedí, případně komunikují s místními a pomáhají šířit potřebnou osvětu.
Školení se na Šumavě koná 21. až 23. října v Michlově Huti na farmě Michlovka.
Josefa Volfová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví, ke školení uvádí:
„Při monitoringu na Šumavě a v Pošumaví se budou dobrovolníci Vlčích a Rysích hlídek soustředit na mapování místní křehké populace rysa, která je stále silně ohrožena ilegálním lovem. Ukazují to i nedávno případy upytlačené rysice Michelle nebo zastřeleného rysa, nalezeného v mrazáku u muže z Klatovska. Zároveň nám pomohou mapovat šíření vlků ze Šumavy do Pošumaví a podhůří Novohradských hor. Díky monitoringu pak můžeme o výskytu vlků informovat i místní chovatele, posala práci Vlčích a Rysích hlídek na Šumavě a v Pošumaví jejich koordinátorka Josefa Volfová.
