Jak dokazuje srovnání, nejhorší je situace v Karlovarském a Ústeckém kraji, kterému se už třetí rok nedaří odlepit ode dna: „Firmy v těchto regionech softwarové pirátství tiše tolerují anebo o něm ani nevědí. Výrazněji se situaci nedaří zlepšit ani v moravských krajích. V uplynulém roce zaznamenal největší propad Zlínský kraj, který si v žebříčku pohoršil o tři místa,“ komentuje výsledky analýzy krajů s nejvyšší mírou pirátského softwaru Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která firmám pomáhá lépe využívat výpočetní techniku.
Liberecký kraj je skokanem roku: nejvíce se zasadil o legalizaci softwaru
V pořadí krajů na prvních dvou místech se od minulého roku nic nezměnilo. „Nejméně nelegálního softwaru je v Praze a Středočeském kraji. Zejména firmy z metropole těží z vyšších mezinárodních standardů v oblasti odhalování nelegálního softwaru, které do nich v minulých letech zavedli zahraniční vlastníci,“ vysvětluje Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.
Ve srovnání s analýzou z roku 2015 se nejlepšími výsledky v boji se softwarovým pirátstvím mohou vykázat firmy a instituce v Libereckém kraji. Za rok Liberecký kraj postoupil už na třetí místo a obhájil tak pozici pomyslného skokana roku, přitom ještě v roce 2014 byl v druhé polovině žebříčku. V popředí dále stojí firmy z Vysočiny, Plzeňského a Královéhradeckého kraje.
Srovnání krajů z hlediska výskytu nelegálního softwaru připravuje společnost truconneXion na základě nasazení licencí produktu AuditPro v komerčním a veřejném sektoru v České republice v průběhu let 2000 až 2016. Je založené na interních statistikách prodeje, trendech v oblasti nelegálního softwaru a zohlednění potenciálu jednotlivých regionů z hlediska segmentace firem s ohledem na jejich velikost, druh podnikání a počet využívaných IT zdrojů.
Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný
Za poklesem pirátství ve firmách stojí zejména cílená snaha vlastníků preventivně monitorovat počítačovou síť: „Pravidelné audity odhalí nejen případný nelegální software či jiné protiprávní aktivity na firemní síti, ale umožni firmám i jednoznačně identifikovat, které programy pro svou práci zaměstnanci doopravdy potřebují. Následné investice do IT tak firmy mohou řídit na základě kvalifikovaných informací, a nikoli pouze domněnek. Mnozí zaměstnavatelé zároveň zjišťují, jestli zaměstnanci nezneužívají počítače i mobilní zařízení pro soukromé účely,“ vysvětluje Martin Hnízdil z truconneXion.
Největším rizikovým faktorem je organizační chaos a neukáznění zaměstnanci. Podle červnové analýzy protipirátské organizace BSA nejčastější formou pirátství v tuzemských firmách je instalace softwaru na více počítačů, než povoluje licence (55 %). Následuje instalace softwaru, u kterého nelze určit původ nebo možnost využití (30 %), například pro komerční účely.
V Česku se podle poslední analýzy protipirátské organizace BSA užívá nelegálně 33 procent počítačových programů a roční ztráta výrobců softwaru tak činí 3,6 miliardy korun. „Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry,“ říká Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.
Pořadí krajů v potírání softwarového pirátství (na prvních místech jsou kraje s nejmenším výskytem nelegálního softwaru)
1. Praha (1.)
2. Středočeský (2.)
3. Liberecký (5.)
4. Vysočina (3.)
5. Královéhradecký (6.)
6. Plzeňský (4.)
7. Jihočeský (8.)
8. Pardubický (7.)
9. Jihomoravský (10.)
10. Olomoucký (11.)
11. Moravskoslezský (13.)
12. Zlínský (9.)
13. Karlovarský (12.)
14. Ústecký (14.)
Žebříček rozšíření nelegálního softwaru v krajích. Zdroj: AuditPro a truconneXion. Číslo v závorce ukazuje umístění v roce 2015.
