Nejvyšší soud potvrdil propuštění vychovatele, který zašil do plyšáka odposlech

Nejvyšší soud definitivně uzavřel spor vychovatele z dětského domova na Klatovsku, který si do kanceláře sociální pracovnice nainstaloval nelegální odposlech. Podle soudu je nepřijatelné, aby pracovník, který má dětem sloužit jako vzor, tajně nahrával kolegy bez jejich vědomí a souhlasu. Tím podle verdiktu podkopal hodnoty, na nichž stojí samotný koncept dětského domova.

Dovolání neuspělo, propuštění zůstává v platnosti

Soud minulý týden odmítl dovolání bývalého vychovatele Romana Hartla proti rozhodnutím nižších instancí, které jeho žalobu na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zamítly. Hartl tvrdil, že jeho jednání nebylo natolik závažné, aby musel z práce odejít „na hodinu“.

Podle Nejvyššího soudu ale odhalení odposlouchávacího zařízení v prostředí dětského domova zásadně narušilo pocit soukromí a vzájemné důvěry. „Nelze tak po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby mu umožnil pokračování v pracovním poměru,“ uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Jiří Doležílek.

Štěnice byla v plyšové hračce, odhalila ji fotopast

Nelegální odposlech Hartl podle soudu umístil v listopadu 2022 do kanceláře sociální pracovnice, kde se probírají citlivé informace – mimo jiné při důvěrných rozhovorech s dětmi a jejich rodiči. Nahrávací zařízení zašil do plyšové hračky a zavěsil ji na kovovou trubku radiátoru.

Zařízení objevili zaměstnanci domova. Policisté následně do místnosti umístili fotopast, která po několika dnech zachytila při manipulaci s plyšákem právě Hartla. Ten se poté přiznal.

Policie věc vyhodnotila jako přestupek, zaměstnavatel dal okamžitou výpověď

Trestní postih Hartl nedostal. Policie případ posoudila jako přestupek a úřad jej potrestal napomenutím. Zhruba týden po uzavření případu však přišel okamžitý vyhazov pro zvlášť hrubé porušení povinností. Podle zaměstnavatele se vychovatel provinil mimo jiné tím, že neoprávněně vstoupil do kanceláře jiného pracovníka, aby do ní odposlech nainstaloval.

Propuštění Hartl napadl žalobou. Tvrdil, že neměl v úmyslu poškodit zaměstnavatele ani kolegy a odposlech prý použil jen proto, aby zjistil, kdo o něm a jeho rodině na pracovišti šíří pomluvy.

Podle soudů Hartl „naprosto selhal“ už tím, že odposlech nastražil právě v kanceláři, kterou lze označit za centrum dění v dětském domově. Jde navíc o prostor se zvláštním režimem, kde je nutné bránit úniku osobních a dalších citlivých údajů. Přístup do něj má pouze omezený okruh zaměstnanců, mezi něž vychovatelé nepatří.

„Nezákonně vnikl do těchto chráněných prostor za účelem umístění nahrávacího zařízení, aby zaznamenal soukromé hovory ostatních kolegů z pracoviště, čímž získal nebo mohl získat informace, které jsou osobními, popřípadě citlivými údaji, jež jsou chráněny zákonem,“ shrnul soud.