Obyvatelé Plzeňského kraje žijí déle než dříve. Počet zemřelých však v posledních letech roste

Zimní měsíce jsou v Plzeňském kraji obdobím, kdy každoročně umírá nejvíce lidí. Potvrdily to i nejnovější údaje Českého statistického úřadu za rok 2025. Nejsmutnějším měsícem byl leden, během kterého zemřelo 685 obyvatel regionu. Vyšší počty úmrtí statistici zaznamenali také v prosinci a únoru. Chladné období, respirační infekce a zhoršování chronických onemocnění představují riziko zejména pro seniory a lidi s dlouhodobými zdravotními obtížemi.

Za celý rok 2025 zemřelo v Plzeňském kraji 6 592 lidí, o 336 více než v předchozím roce. Jde o meziroční nárůst o 5,4 procenta. V celém Česku zemřelo 113 337 obyvatel. Podle statistiků se do rostoucích počtů úmrtí promítá také stárnutí populace, především početně silných generací narozených po druhé světové válce.

Leden byl nejsmutnějším měsícem roku. Nejklidnější srpen

Rozdíly mezi jednotlivými měsíci jsou výrazné. V lednu 2025 zemřelo v Plzeňském kraji 685 lidí, což představuje v průměru více než 22 úmrtí denně. V prosinci zaznamenali statistici 579 úmrtí a v únoru 573.

Na opačném konci pomyslného žebříčku stojí srpen. Byl jediným měsícem roku, ve kterém počet zemřelých nepřekročil hranici 500 osob.

Proč bývá právě zima tak riziková? Podle Českého statistického úřadu hraje roli kombinace několika faktorů. Chladnější počasí a častější výskyt respiračních infekcí mohou zhoršovat zdravotní stav lidí s onemocněním srdce, cév či dýchací soustavy. Nejzranitelnější jsou především starší lidé a pacienti s chronickými nemocemi.

Zajímavý je také pohled na konkrétní dny. Nejvíce úmrtí v jednom dni připadlo na 20. ledna a 31. prosince, kdy shodně zemřelo 33 obyvatel kraje.

Statistiky sledovaly dokonce i jednotlivé dny v týdnu. Nejvíce úmrtí připadalo na čtvrtky, celkem 1 038, nejméně na soboty, kdy zemřelo 890 lidí. Rozdíly mezi jednotlivými dny týdne však podle ČSÚ nejsou natolik výrazné, aby z nich bylo možné vyvozovat zásadní závěry.

Nejčastěji lidé umírají na nemoci srdce a cév

Za tisíci úmrtí se skrývají různé zdravotní příčiny. Největší podíl mají dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, mezi které patří například ischemická choroba srdeční, infarkt nebo cévní onemocnění.

V roce 2025 byly tyto diagnózy základní příčinou smrti u 2 178 obyvatel Plzeňského kraje. To představuje přibližně třetinu všech úmrtí. Více než třetinu této skupiny tvořily ischemické nemoci srdeční.

Na druhém místě se umístila nádorová onemocnění, kterým podlehlo 1 712 lidí. Mezi zemřelými na nádorové diagnózy mírně převažovali muži.

Nejvíce životů si mezi zhoubnými nádory vyžádala rakovina průdušnice, průdušek a plic. V kraji na ni zemřelo 289 lidí. Pozoruhodné je, že také u žen byl počet úmrtí na tento typ rakoviny vyšší než na zhoubný nádor prsu, který si vyžádal 114 životů.

U mužů patřily mezi další časté příčiny úmrtí na rakovinu zhoubné nádory tlustého střeva a konečníku se 111 případy a rakovina prostaty se 102 případy. Mezi závažnými nádorovými diagnózami se výrazně projevovala také rakovina slinivky břišní, která bývá obtížně léčitelná a často se odhalí až v pokročilém stadiu.

Třetí nejčastější skupinou příčin smrti byly nemoci dýchací soustavy, na které zemřelo 548 obyvatel kraje. Dalších 421 úmrtí souviselo s nemocemi endokrinními, výživy a přeměny látek, kam patří například cukrovka.

Více než šest lidí z deseti umírá ve zdravotnických zařízeních

Statistiky přinášejí také zajímavý pohled na to, kde lidé svůj život nejčastěji končí. Přestože se v posledních letech stále více hovoří o domácí a paliativní péči, největší část obyvatel Plzeňského kraje nadále umírá ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče.

V roce 2025 se jednalo o 63,2 procenta všech úmrtí. Před deseti lety přitom tento podíl přesahoval 67 procent.

Doma zemřelo 23 procent obyvatel kraje, tedy téměř každý čtvrtý zemřelý. Dalších 9,4 procenta lidí ukončilo život v zařízeních sociálních služeb.

Údaje o místě úmrtí jsou důležité také pro plánování zdravotních a sociálních služeb. Ukazují, jak významnou roli má dostupnost nemocniční, domácí i paliativní péče. Samotná statistika přitom neříká, zda lidé zemřeli na místě, které si přáli, ani jak kvalitní péči v závěru života dostávali.

Muži umírají častěji, ženy se dožívají vyššího věku

Mezi zemřelými v Plzeňském kraji v roce 2025 mírně převažovali muži, kteří tvořili 51,8 procenta všech případů.

S přibývajícím věkem se však poměr obrací. Ve věkové skupině 85 let a více zemřelo téměř dvakrát tolik žen než mužů. Důvodem je především skutečnost, že ženy se v průměru dožívají vyššího věku a ve vysokých věkových kategoriích jsou početně zastoupeny výrazněji.

Rozdíl je patrný také v produktivním věku od 15 do 64 let. Zatímco mezi všemi zemřelými ženami připadalo na tuto věkovou skupinu 9,1 procenta případů, u mužů to bylo 19,2 procenta.

Největší počet úmrtí mužů připadal na věkovou skupinu 75 až 79 let. U žen byla nejpočetnější skupina ve věku 80 až 84 let.

Život se prodlužuje. Muži se dožívají přes 77 let, ženy téměř 83

Přestože počty úmrtí v posledních letech znovu rostou, neznamená to automaticky, že se lidé dožívají nižšího věku. Významnou roli hraje stárnutí obyvatelstva a početnost jednotlivých generací.

Podle nejnovějších údajů ČSÚ dosáhla naděje dožití při narození v Plzeňském kraji v roce 2025 77,41 roku u mužů a 82,96 roku u žen.

Ve srovnání se situací před 25 lety se očekávaná délka života mužů prodloužila téměř o pět let. U žen byl nárůst o něco menší.

Vývoj přitom nebyl plynulý. Pandemie covidu-19 přinesla dočasný pokles naděje dožití a výrazný nárůst počtu zemřelých. Mezi lety 2019 a 2021 vzrostl počet úmrtí v Plzeňském kraji přibližně o 1 600, tedy téměř o čtvrtinu. Po odeznění pandemie následoval pokles, od roku 2023 však počty zemřelých opět rostou.

Naděje dožití je statistickým ukazatelem vycházejícím z úmrtnostních poměrů. Neznamená tedy, že se každý člověk narozený v daném roce skutečně dožije právě uvedeného věku.

Na Klatovsku umírá v přepočtu nejvíce lidí

Rozdíly jsou patrné také mezi jednotlivými částmi regionu. V Plzeňském kraji připadalo v roce 2025 na tisíc obyvatel 10,8 zemřelého, zatímco republikový průměr činil 10,4.

Nejvyšší hrubou míru úmrtnosti v kraji zaznamenalo Klatovsko s 11,8 úmrtí na tisíc obyvatel. Naopak nejnižší hodnotu vykázal okres Plzeň-sever, kde připadalo na tisíc obyvatel 10 zemřelých.

V celorepublikovém porovnání mělo nejvyšší hodnotu Ústecko s 11,7 promile. Na opačném konci stálo hlavní město Praha s 8,7 promile.

Takzvaná hrubá míra úmrtnosti ovšem nehodnotí kvalitu zdravotní péče ani celkový zdravotní stav obyvatel. Významně ji ovlivňuje také věková struktura regionu. Oblasti s vyšším podílem seniorů mohou vykazovat více úmrtí v přepočtu na obyvatele právě proto, že zde žije více starších lidí.

V kraji zemřelo výrazně více lidí, než se narodilo dětí

Rostoucí počty úmrtí mají také dopad na demografický vývoj. V roce 2025 se v Plzeňském kraji živě narodilo 4 239 dětí, zatímco zemřelo 6 592 obyvatel. Přirozenou měnou tak region ztratil 2 353 lidí.

Přesto počet obyvatel kraje mírně vzrostl. Důvodem bylo stěhování, díky kterému region získal 2 396 obyvatel. Celkový počet obyvatel se tak mezi začátkem a koncem roku zvýšil o 43 osob a na konci roku 2025 dosáhl 614 683 obyvatel.

Podobný demografický problém řeší celé Česko. V roce 2025 převýšil počet zemřelých počet živě narozených dětí o více než 35 700. Podle Českého statistického úřadu šlo o největší přirozený úbytek obyvatel od roku 1919.

Nejnovější statistiky tak ukazují dva souběžné trendy. Češi se v dlouhodobém pohledu dožívají stále vyššího věku, zároveň však stárne celá populace. Silné poválečné ročníky postupně vstupují do nejvyšších věkových skupin, což se promítá do počtu úmrtí i rostoucích nároků na zdravotní a sociální péči.