Tyčí se 347,5 metru nad zemí, přežil útok sovětských vojáků i ničivou havárii a už desítky let šíří televizní a rozhlasový signál do západních Čech. Vysílač Krašov na severním Plzeňsku nyní získal mimořádné prvenství. Po odstřelu obřích stožárů v Liblicích se stal nejvyšší stojící stavbou České republiky. Jeho příběh je plný dramatických zvratů i technických rekordů.
Nejvyšší stavba České republiky nyní stojí na severním Plzeňsku. Po čtvrtečním odstřelu dvou obřích stožárů v Liblicích u Českého Brodu převzal prvenství vysílač Krašov nedaleko Bezvěrova. Jeho vrchol sahá do výšky 347,5 metru. Ocelový kolos, který už desítky let dominuje krajině, není jen nepřehlédnutelnou technickou památkou. Dodnes zajišťuje šíření televizního a rozhlasového signálu do rozsáhlé části západních Čech.
Změnu v pořadí nejvyšších staveb přinesl čtvrtek 15. října 2026. České Radiokomunikace tehdy nechaly řízeně odstřelit dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice B. Konstrukce, které stály téměř půl století, už neměly další využití a jejich oprava by byla mimořádně nákladná.
Prvenství tak připadlo Krašovu, který se nachází mezi obcemi Krašov a Bezvěrov v okrese Plzeň-sever. Stožár stojí na vyvýšeném místě přibližně 711 metrů nad mořem a patří společnosti České Radiokomunikace.
Hlavním úkolem Krašova je šíření televizního a rozhlasového signálu. Díky své výšce a poloze na vyvýšeném místě dokáže pokrýt rozsáhlé území západních Čech. Slouží jako jeden z významných bodů sítě pozemního televizního a rozhlasového vysílání.
Z vysílače se šíří digitální televizní vysílání DVB-T2, které umožňuje příjem televizních programů prostřednictvím běžné antény. Součástí jeho využití je také vysílání rozhlasových stanic v pásmu FM.

Výška konstrukce má zásadní význam. Televizní a rozhlasový signál se ve vysokých frekvenčních pásmech šíří převážně přímočaře a jeho dosah ovlivňují kopce, údolí i další terénní překážky. Antény umístěné stovky metrů nad okolní krajinou proto umožňují pokrýt mnohem větší území.
Krašov není klasickou věží s vyhlídkovou plošinou. Jde o štíhlý ocelový stožár kotvený soustavou mohutných ocelových lan, která zajišťují jeho stabilitu. Samotná konstrukce nese anténní systémy a další technické vybavení potřebné pro vysílání. Areál je provozním telekomunikačním objektem a není běžně přístupný veřejnosti.
Historie Krašova sahá do druhé poloviny padesátých let minulého století. První vysílací stožár vznikal v letech 1958 až 1960 jako součást rozvoje televizního a rozhlasového vysílání v tehdejším Československu.
Pro stavbu bylo vybráno vyvýšené místo v oblasti Tepelské vrchoviny. Poloha umožňovala šířit signál na velkou vzdálenost a zlepšit příjem vysílání v západních Čechách.
Původní stožár měřil 305 metrů. Šlo o ocelovou konstrukci stabilizovanou kotevními lany. Její výstavba představovala náročný technický úkol, protože jednotlivé části musely být montovány ve značné výšce a konstrukce musela odolávat větru, námraze i výrazným teplotním změnám.
Rozvoj televizního vysílání postupně přinášel nové požadavky na anténní systémy. V roce 1974 byl původní stožár zvýšen na 312,5 metru, aby mohl lépe plnit své vysílací úkoly.
Do historie Krašova výrazně zasáhla okupace Československa v srpnu 1968. Dne 25. srpna 1968 zaútočili na vysílač sovětští vojáci, kteří chtěli zastavit šíření rozhlasového a televizního vysílání.

Podle historických svědectví poškodili vysílací zařízení střelbou a výbušninami. Zasažena byla také samotná ocelová konstrukce stožáru. Přesto se ji nepodařilo úplně zničit.
Události na Krašově připomíná také Český rozhlas Plzeň, který se věnoval svědectvím o útoku okupačních vojsk.
Poškozený vysílač se podařilo opravit a znovu využívat. Jeho konstrukce ale měla za sebou náročné období. Na začátku roku 1979 přišla vážná havárie anténního nosiče, k níž podle historických záznamů přispěly také mimořádně silné mrazy.
Poškození bylo natolik závažné, že bylo nutné původní stožár odstranit. Konstrukce byla řízeně odstřelena a na místě zůstalo přibližně 50 metrů vysoké torzo.
Pro tehdejší televizní a rozhlasovou infrastrukturu šlo o významný zásah. Krašov totiž představoval důležitý vysílací bod pro západní Čechy. Bylo proto nutné zajistit jeho obnovu a vybudovat novou konstrukci, která by odpovídala rostoucím technickým požadavkům.
Výstavba současného stožáru probíhala v letech 1979 až 1981. Nová konstrukce dosáhla výšky 347,5 metru, tedy o více než 40 metrů více než původní stožár z roku 1960.
Vznikla ocelová trubková konstrukce upevněná soustavou kotevních lan. Právě toto technické řešení umožňuje dosáhnout mimořádné výšky bez nutnosti budovat masivní samonosnou věž. Lana přenášejí vodorovné zatížení a pomáhají udržovat štíhlý stožár ve stabilní poloze.

Při projektování takto vysoké stavby je nutné počítat nejen s její vlastní hmotností, ale především s působením větru, změnami teplot a námrazou. Důležitou součástí provozu jsou proto pravidelné kontroly konstrukce, kotevního systému i anténního vybavení.
Nový Krašov byl po dokončení jednou z nejvyšších staveb tehdejšího Československa. Jeho technické řešení se podobá vysílači Kojál na Moravě, který rovněž patří mezi nejvyšší stavby v republice.
Přestože ocelový stožár zůstává na svém místě už více než čtyři desetiletí, technologie uvnitř vysílacího areálu procházely postupnou modernizací.
Zásadním mezníkem byl přechod od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání. Moderní systémy umožňují přenášet více televizních programů v rámci jedné vysílací sítě a efektivněji využívat dostupné frekvence.
Další významnou změnou byl přechod na standard DVB-T2. Krašov se tak stal součástí moderní digitální televizní infrastruktury, díky které mohou domácnosti v oblasti přijímat pozemní televizní vysílání bez satelitní antény nebo kabelové přípojky.
Vysílač má význam také pro rozhlasové vysílání. Jeho poloha pomáhá zajistit příjem na rozsáhlém území, přestože konkrétní kvalita signálu vždy závisí na místním terénu, vzdálenosti od vysílače a použitých přijímacích anténách.
Po odstranění liblických stožárů se Krašov posunul na první místo mezi nejvyššími stojícími stavbami v České republice. Se svými 347,5 metru převyšuje i moravský vysílač Kojál.
Pro srovnání, Petřínská rozhledna v Praze měří přibližně 59 metrů a Žižkovská televizní věž 216 metrů. Krašov je tedy výrazně vyšší než obě známé pražské dominanty, přestože na rozdíl od nich neslouží turistům.
Stožár je za dobré viditelnosti patrný z mnoha míst severního Plzeňska i okolních oblastí. Pro řidiče a obyvatele regionu představuje výrazný orientační bod, jeho skutečný význam však spočívá především v nepřetržitém zajišťování vysílacích služeb.
Stavba, jejíž předchůdkyni poškodila okupační armáda a později zničila havárie, tak dnes spojuje mimořádnou technickou historii se současným využitím. Od 15. října 2026 je Krašov oficiálně nejvyšší stojící stavbou v Česku.