Tradiční smolení v Plzni. 17 obřích 40hl sudů dostává nový vnitřní kabát ze smoly

V plzeňském pivovaru se znovu rozléhá zvuk dřevěných obručí a voní smola. Bednáři vytáhli z historických sklepů obří dubové ležácké sudy, které právě procházejí tradiční podzimní údržbou. Podle Plzeňského Prazdroje dostane během října nový vnitřní „kabát“ ze smoly celkem 17 sudů.

Jde o sudy, v nichž zraje menší část várky piva Pilsner Urquell. Každý má objem zhruba 40 hektolitrů a váží kolem 900 kilogramů, manipulace proto vyžaduje sehranou osmičlennou partu.

Dva týdny práce, smola ohřátá na 200 stupňů

Podle pivovaru bednáři sudy dvakrát ročně vyvalují ze sklepa na povrch, aby je po použití znovu vysmolili. Smola se nalévá ohřátá přibližně na 200 stupňů Celsia a sud se převalováním „vymaluje“ zevnitř, aby vrstva pokryla celou plochu.

Smolení je tradiční postup údržby dřevěných sudů a v podstatě jde o dezinfekci dubového sudu.Karel Hofman, mistr bednářů Plzeňského Prazdroje

Smolná vrstva brání tomu, aby pivo přišlo do přímého kontaktu se dřevem a přebíralo nežádoucí vůně či chutě. Základem smoly je pryskyřice z jehličnanů, především borovic; plzeňští bednáři podle pivovaru používají směs pryskyřic z Číny, Kanady a USA.

Celá operace – vytažení sudů, smolení a návrat do sklepů – jim zabere přibližně dva týdny.

Kontrola chuti - tradice proti moderní výrobě

Vysmolené sudy se vrací do historických sklepů, kde v nich pivo zraje v podmínkách, které pivovar popisuje jako co nejbližší době první várky. To sládkům umožňuje srovnávat pivo připravené tradiční cestou s tím, které vzniká v moderních technologiích, a kontrolovat stálost chuti.

Ležácké sklepy jsou i turistickou atrakcí: návštěvníci běžně ochutnávají nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák čepovaný přímo ze sudu, jak uvádí návštěvnický web Prazdroj Visit.

Řemeslo, které v pivovaru přežilo

Plzeňský Prazdroj upozorňuje, že současná bednářská parta patří k posledním týmům svého druhu, které v pivovaru stále fungují. Kromě péče o velké ležácké sudy vyrábějí i menší transportní soudky do 50 litrů; podle pivovaru jich vznikají ročně desítky a výroba jednoho sudku zabere přibližně tři dny. Naopak výroba velkého 40hektolitrového sudu dvěma bednářům trvá zhruba měsíc.

Pivovar také uvádí, že už druhým rokem mají tovaryše v učení, které trvá zhruba tři roky. Mistr bednářů Karel Hofman je od letošního září držitelem titulu Nositel tradice lidových řemesel, ocenění spojeného s Ministerstvem kultury, které dlouhodobě představuje a vysvětluje Národní ústav lidové kultury.

Unikátnost plzeňské bednařiny dokládá i zápis na národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury z roku 2018. Prazdroj připomíná i kontrast s minulostí: na přelomu 19. a 20. století měl pivovar ve sklepech až 7 000 velkých dubových sudů a zaměstnával až 150 bednářů.

Dnes bednáři kromě provozních sudů vyrábějí také dárkové sudy a soudky na zakázku; k dispozici jsou i v pivovarském e-shopu eshop.prazdroj.cz.