Od klíčů do aut až po sedačky do Airbusu vyrábí Inotech v Nabburgu a Tachově

"Zlepšovák" z Horního Falcka drží dnes v ruce každý, kdo startuje auto. Plastový kryt moderních zapalovacích klíčů vynalezl Josef Gleixner, zakladatel a vlastník firmy Inotech. Ta se zabývá technologiemi zpracování plastů, sídlí v bavorském Nabburgu a má závod v západočeském Tachově. Na bázi Gleixnerova patentu už firma od svého založení v roce 1990 prodala přes 80 milionů těchto moderních klíčů. Inotech dnes vyrábí přes 1300 nejrůznějších plastových komponentů: mezi jinými také části sedadel v business třídě v letadlech Airbus, telefonní sluchátka známé řady Giga-Set nebo kryty topných zařízení firmy Viessmann. V domovské pobočce v Nabburgu pracuje kolem 200 zaměstnanců, dalších 120 jich má pobočka v Tachově.
Josef Gleixner se k podnikání v Česku odhodlal brzy po pádu železné opony. Už tři roky po převratu a založení závodu v Nabburgu se rozhodl expandovat do českého Tachova, vzdáleného asi 70 kilometrů. Dnes je jeho závod údajně nejstarším podnikem vlastněným zahraničním investorem v Tachově. Po jeho boku byl český spolupracovník z Inotechu, který v době Pražského jara uprchl do Německa. „Bylo těžké najít příhodné výrobní haly, nabízeli nám jen sklepy na skladování brambor nebo různé půdy,“ vzpomíná Gleixner. Odradit se však nenechal a nakonec našel, co hledal.

S trochou improvizace se mu podařilo založit firmu za pouhý jeden den. „U notáře jsem se dozvěděl, že budeme potřebovat uvést nějakého českého občana jako statutární orgán, jakýsi spojovací článek mezi podnikem a státem,“ vysvětluje Gleixner. Bez okolků předal tento úkol překladatelce, jež se tou dobou náhodně nacházela u notáře. I ona spontánně souhlasila. „Češi umí velmi dobře improvizovat,“ poznal za všechna ta léta Gleixner, jemuž na post jednatele v jeho novém podniku chybělo už jen místo bydliště v Čechách. „Spontánně jsem koupil jeden starý dům v Tachově a zřídil tam Pension a Café Gleixner,“ vypráví podnikatel.

A zatímco hosté jeho kavárny popíjejí svou kávu, závod Inotech v Tachově se rozrůstá. Nyní má asi 130 zaměstnanců a řídí ho výhradně Češi. „Ti se tu lépe vyznají a mohou o poznání snáze komunikovat se zákazníky a úřady,“ přiznává Gleixner, jenž se podle svých slov s českou mentalitou vyrovnává dobře. U východních sousedů si cení také to, že ne všechny detaily a eventuality je třeba smluvně vázat. Partneři se mohou spolehnout na ústní domluvu a své slovo. Podle něj to tímto způsobem v německém obchodním životě funguje jen sotva.

Do svého českého závodu už Josef Gleixner od založení nainvestoval kolem 10 milionů euro (asi 250 milionů korun). Zpočátku byly jedním z hlavních argumentů pro usídlení v Čechách nižší pracovní náklady na montáž a potisk plastových dílů. „V průběhu doby se platy srovnaly, ale to se dalo předvídat. Mně se nejednalo o rychlé peníze,” tvrdí Gleixner, který v Čechách našel i soukromá přátelství. Pro mnoho mladých spolupracovníků v jeho podniku je prý pojem "studená válka" jen velmi vzdálenou minulostí. „Zde se v průběhu nejkratší možné doby vzájemně přiblížily dva světy,“ říká podnikatel. Jeho český jednatel Ilja Sedláček dodává: „Němci a Češi se mezi tím dobře poznali a vědí, co od sebe mohou navzájem očekávat.“

Inotech v číslech:

Zaměstnanců v Nabburgu: 200
Zaměstnanců v Tachově: 130
Obrat v Nabburgu: asi 23 milionů euro (přibližně 575 milionů korun)
Obrat v Tachově: asi 10 milionů euro (přibližně 250 milionů korun)
Počet vstřikovacích strojů: 100
Počet plastových produktů: 1300