V Plzni se 26. června ve Semlerově rezidenci otevírá bezplatná výstava Na rozcestí – Meziválečná architektura v Japonsku, potrvá do 1. listopadu 2026. Představí meziválečné japonské domy a jejich střet tradice s evropsko-americkou modernou.
V Plzni se letos v létě otevře výstava, která představí Japonsko v době, kdy hledalo novou tvář. Expozice Na rozcestí – Meziválečná architektura v Japonsku začne v Semlerově rezidenci 26. června a potrvá do 1. listopadu 2026.
Projekt přiváží do Plzeňského kraje příběh japonských domů z meziválečného období. Nejde o jednotný styl ani školu – kurátoři kladou vedle sebe stavby lišící se materiálem, dispozicí i atmosférou. Spojuje je otázka, jak propojit domácí tradici s moderními impulzy z Evropy a Spojených států.
Výstava připomíná, že meziválečná architektura nevznikala ve vzduchoprázdnu, ale navazovala na razantní změny z éry Meidži (1868–1912), kdy se země rychle modernizovala. Následovala doba Taišó (1912–1926) a od roku 1926 dlouhá éra Šówa, spojená s vláducí osobou císaře Hirohita. Meziválečné období tak neslo napětí mezi modernizací společnosti a rostoucí imperiální politikou.
V architektuře se to projevilo brzy: už ve 20. letech začali první modernisté navrhovat domy inspirované evropským a americkým funkcionalismem. Výstava představuje autory jako Sutemi Horiguchi, Iwao Yamawaki, Koji Fujii nebo manžele Kameki a Nobuko Tsuchiurovy. V pozadí jsou patrné i silné zahraniční vlivy, například americký architekt Frank Lloyd Wright nebo francouzský výtvarník Henri Rapin.
Autoři expozice záměrně nepřetahují pozornost na české architekty Jana Letzela a Antonína Raymonda. Jejich práce v Japonsku jsou v tuzemsku známější; výstava se chce věnovat méně probádaným příběhům meziválečné japonské moderny.
Plzeňská instalace navazuje na verzi, která vznikla začátkem roku pro Winternitzovu vilu. Do Semlerovy rezidence ji přiváží kreativní skupina Okolo. Základem je vlastní výzkum v Japonsku a podrobná fotografická dokumentace doplněná grafickým designem a výstavním řešením. Na projektu se kromě Adama Štěcha podíleli Matěj Činčera a Jan Kloss.
Pro plzeňské uvedení přibyly další panely, které rozšiřují téma z rodinných domů i směrem k veřejným a obytným realizacím raného modernismu a art deca.
Volba místa není náhodná. Semlerova rezidence sama vypráví o střetu tradice s novým myšlením, byť v odlišném kulturním kontextu. Dům na Klatovské třídě v Plzni vznikl v první polovině 20. let jako bytový dům pro zaměstnance Škodovky. Na začátku 30. let ho koupili Oskar a Jana Semlerovi a mezi lety 1932 a 1934 si zde nechali vybudovat rozsáhlý víceúrovňový byt.
Interiér vychází z konceptu Adolfa Loose a do podoby, kterou dnes známe, ho rozpracoval a realizoval architekt Heinrich Kulka. Výsledkem je tzv. Raumplan — prostor, kde místnosti na sebe nenavazují pouze „po patrech“, ale v různých výškách a úrovních.
Objekt dnes spravuje Západočeská galerie v Plzni. Veřejnosti je přístupný od září 2022 a součástí areálu je i badatelské centrum zaměřené na architekturu Plzeňského kraje.
Výstava bude k vidění v Semlerově rezidenci na adrese Klatovská třída 721/110 v Plzni. Termín je 26. června až 1. listopadu 2026.
Pokud návštěvníci spojí výstavu s prohlídkou samotného bytu, musejí počítat s tím, že prohlídky jsou vedené a mohou být zpoplatněné podle zvoleného okruhu a délky.