V pondělí 18.10.2004 v 8:00 hodin začne u Okresního soudu Plzeň-město v jednací síni číslo 5 v suterénu A hlavní líčení proti Daliboru Pechovi, který je obžalován z trestného činu pomluvy podle § 206, odst. 1 a 2, trestního zákona.
K tomu sdružení Občané za svá práva vydalo následující tiskovou zprávu:
Údajně Dalibor Pech pomluvil vedoucího stavebně správního odboru plzeňského magistrátu Jiřího Balihara větou v tiskové zprávě sdružení: „Máme dost důvodů k přesvědčení, že v obou případech byli a jsou nejvyšší městští politici a úředníci zkorumpovaní. Za co jiného, než za úplatek například vydal Jiří Balihar stanovisko, že projekt je v souladu s územním plánem?“ Jednalo se o projekt firmy NEMAK na Borských polích.
Tato věta v tiskové zprávě z 10.10.2001 je tvrdou, ale opodstatněnou kritikou vedení Plzně za to, že firmě Vodárna Plzeň, a.s., kterou ovládá francouzská firma VEOLIA, pronajalo pozemky a budovy bez výběrového řízení, a za to, že prosazovalo výstavbu pěti hutí na hliník na návětrné straně obytné zástavby Plzně.
Touto větou jsme o nikom nesdělili žádný údaj. Věta tedy ani z poloviny nesplňuje podmínky pro naplnění skutkové podstaty trestného činu. Druhou podmínkou pomluvy je to, že sdělený údaj je nepravdivý.
Sdělili jsme, že máme podezření na korupci, a na základě čeho toto podezření máme. Zatímco Okresní soud Plzeň-město dospěl k podobnému závěru a obžalobu zamítnul, Krajský soud v Plzni má za to, že „Význam vět uvedených v tiskové zprávě … nedovoluje jiný výklad než ten, že Ing. Jiří Balihar přijal úplatek za to, že vydal stanovisko, že projekt je v souladu s územním plánem“. A tak se věc znovu vrací k okresnímu soudu, který ji bude muset projednat a zjistit, zda má občany trestat za vyřčené podezření na korupci. V minulosti totiž stejně tvrdě kritizovali veřejné poměry poslanci a tehdejší ministr spravedlnosti Rychetský. Naštěstí beztrestně.
Plzeňský státní zástupce Jiří Růžička a soudci Krajského soudu Jiří Šilhavý a Alice Bártová tak ani trochu nepřispívají k tomu, aby Česká republika nebyla demokratickou částí mezinárodního společenství každoročně tvrdě kritizována za vysokou míru korupce. Namísto toho, aby státní orgány zjistily, proč Jiří Balihar vydal nepravdivé stanovisko, a učinily vše proto, aby se takový případ již neopakoval, podporují korupční prostředí tím, že se snaží umlčet jeho kritiky.