Plzeň je už deset let stoprocentním vlastníkem Vodárny Plzeň a za tu dobu investovala miliardy korun do infrastruktury, modernizace i rozvoje sítí. Klíčovým tématem do dalších let je především nový zdroj pitné vody za více než 700 milionů korun, který má posílit bezpečnost dodávek pro město i jeho okolí.
Plzeň chystá klíčovou investici do budoucnosti zásobování pitnou vodou. Nový zdroj za více než 700 milionů korun má posílit bezpečnost dodávek a snížit závislost města na jediném zdroji – řece Úhlavě. Projekt, který už má stavební povolení, by měl vzniknout v horizontu zhruba tří let.
Nový systém má využívat jímání vody z Radbuzy a odběr pod hrází nádrže České údolí. Pro Plzeň i celý Plzeňský kraj jde o strategickou investici, která reaguje na rostoucí nároky na stabilitu dodávek i zkušenosti z krizových situací.
Téma záložního zdroje se výrazně otevřelo po ekologické havárii na Úhlavě v roce 2019. Tehdy bylo nutné provizorně čerpat vodu z Radbuzy, aby nedošlo k výpadku zásobování domácností.
Město je v současnosti zásobováno surovou vodou pouze z řeky Úhlavy. Přestože má Plzeň k dispozici moderní technologické zázemí, absence alternativního zdroje představuje dlouhodobé riziko.
Máme jednu z nejmodernějších úpraven vody v České republice, ale dnes ji využíváme jen na padesát procent její kapacity a to kvůli chybějícím vodovodním řadům. Naším cílem je vybudování nové infrastruktury a možnost začít připojovat oblasti, kde je dnes stopka,Jiří Kozohorský, generální ředitel VODÁRNY PLZEŇ a.s.
Vodárna Plzeň je už deset let stoprocentně ve vlastnictví města. Plzeň akcie odkoupila od společnosti Veolia na základě usnesení zastupitelstva z října 2015. Transakce byla uzavřena v lednu 2016, když město splnilo dohodnuté podmínky.
Dnes městská společnost v Plzni provozuje vodohospodářskou infrastrukturu a zároveň vlastní vodovodní a kanalizační síť. Čistírnu odpadních vod a úpravnu vody má v majetku statutární město Plzeň.
Před odkupem měla vodárna dva akcionáře. Veolia tehdy držela 98,3 procenta akcií a město 1,7 procenta. Plzeň se k odkupu rozhodla především kvůli možnosti čerpat evropské dotace na rozsáhlé opravy a stavby ve vodárenství.
Mezi největší projekty patří rekonstrukce Úpravny vody Plzeň za 1,09 miliardy korun včetně DPH. Z evropských prostředků na ni šlo zhruba 660 milionů korun. Další dotaci poskytl Státní fond životního prostředí – téměř 40 milionů korun.
Evropské peníze směřovaly také do modernizace Čistírny odpadních vod II v Jateční ulici. Úpravy zajistily splnění přísnějších limitů, mimo jiné pro celkový dusík. Projektovaná kapacita čistírny je téměř 428 tisíc ekvivalentních obyvatel a stále má zhruba desetiprocentní rezervu.
Podle bývalého generálního ředitele vodárny Miloslava Vostrého trvala příprava a vyjednávání mezi městem a Veolií o finančním vyrovnání skoro tři roky.
Město a vodárna investují do oprav a rozvoje sítí každoročně stovky milionů korun. Jen město zhodnocuje svůj vodohospodářský majetek o více než 100 milionů korun ročně.
Finance směřovaly například do obnovy technologií čerpacích stanic nízkého a vysokého pásma Sylván, což zvýšilo provozní rezervu při odstávkách jiných stanic.
V roce 2021 vodárna dokončila obnovu kalových polí v areálu čistírny v Jateční ulici za téměř 100 milionů korun. O rok později následovala retenční nádrž Vinice za více než 180 milionů korun, která dokáže zadržet až šest tisíc kubíků vody z přívalových dešťů.
Vodárna počítá s investicemi přes 600 milionů korun ročně. Mezi projekty patří například odkanalizování městského obvodu Plzeň 10 – Lhota za více než 240 milionů korun, na které získala evropskou dotaci.
Ještě větší investice směřují do Malesic, kde se od roku 2024 buduje vodovod, vodojem, kanalizace a čistírna odpadních vod za téměř 500 milionů korun. Projekt je rozdělen do etap až do roku 2028 a má připojit zhruba tisíc obyvatel.
Zastupitelé v roce 2024 schválili strategii rozvoje vodohospodářské infrastruktury. Vedle nového zdroje vody zahrnuje také projekty jako vodárenské soubory Ostrá Hůrka, Švábiny, Holý Vrch a Litice, retenční sběrač v Doudlevecké ulici nebo kanalizační sběrače A a B.
Nový zdroj vody ale zůstává nejdůležitější investicí, která má zajistit stabilitu dodávek, rezervu pro krizové situace a zároveň umožnit další rozvoj města.
Vodárenské projekty tak v Plzni nejsou jen otázkou komfortu, ale především bezpečnosti a budoucího rozvoje.