Plzeň položila dalších 24 kamenů zmizelých

Město Plzeň se letos již počtvrté připojilo k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých.

SEO UNIWEB

Kameny zmizelých (Stolpersteine) přibyly na deseti místech ve městě. V současné době je tak v Plzni před domy, v nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno již 57 pamětních kamenů. Mají přimět kolemjdoucí zastavit se a vzpomenout si na tyto oběti nacistického režimu.

„V letošním roce jsme uctili položením kamenů památku například Otty Eisenschimla, Hanuše Mühlsteina, kdy přítomna položení kamene byla jeho rodina z Německa, lékaře Maxe Wintersteina, rodiny Löwů, Bondyových, Naschauerových, Kohnových, Fischlových či Burgových. Většina těchto plzeňských občanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. Je velmi důležité na tyto strašlivé události šoa nezapomenout,“ řekl primátor města Martin Baxa.

„Odbor kultury Magistrátu města Plzně obdržel pro letošek celkem 24 návrhů od pozůstalých i veřejnosti, a to nejen z České republiky, ale i ze zahraničí – konkrétně z Velké Británie a Německa,“ vysvětlila náměstkyně primátora pro oblast kultury, památkové péče a sociálních věcí Eliška Bartáková.

„Letošním položením kamenů jsme si připomněli také osud lékaře Ervína Glasera, jenž byl jako politický Žid odvezen již 7. září 1939 do koncentračního tábora Buchenwald za protinacistické verbální útoky a zastřelen o pět dní později při pokusu o útěk z tábora nebo životní příběh Otty Eisenschimla, který se nejprve snažil v předtuše neblahého osudu přestěhovat do Jižní Ameriky a po neúspěšném pokusu, stejně jako někteří další občané židovské víry, přijal v pohnutých letech římskokatolickou víru. Nakonec byl deportován do Terezína, a to na udání majitele domu, kde zahynul těsně před koncem války. Celkem v koncentračních táborech zahynulo 49 členů z řad jeho rodiny i příbuzenstva, přežil pouze jeden,“ připomněl osudy primátor Martin Baxa.
 
Michael Hermann z Velké Británie, navrhovatel realizace sedmi Stolpersteine v Plzni, v loňském roce o osudu své plzeňské rodiny a českých příbuzných vydal v Anglii knihu pod názvem Eighty years on, kde neopomíjí zmínku o Plzni i transportech zdejších Židů. „Jeho moudrá babička Hedvika Hermannová, které je též věnován jeden pamětní kámen v Nerudově ulici (zahynula v Osvětimi), poslala v roce 1939 do Anglie svého syna, otec navrhovatele, Kurta a jeho sestru Editu (tzv. Wintonovy děti), aby je zachránila před blížícím se nebezpečím,“ doplnila Eliška Bartáková.

Osud tety navrhovatele paní Edity Sedlákové (rozené Hermannové) je neméně dramatický. Edita ve 13 letech odjela Wintonovým vlakem do Anglie spolu se svým bratrem. Po dovršení 17 let vstoupila do jednotek WAAF (ženský sbor) v Britském královském letectvu RAF a zahynula v říjnu 1945 při nešťastné explozi letadla 311. československé perutě na mírovém letu s československými repatrianty z Velké Británie do Prahy. Dané události připomíná pamětní deska na domě v Nerudově ulici z roku 2017.

„Od ledna 2015 kameny zmizelých zajišťuje nadace Stiftung – Spuren – Gunter Demnig. Kameny zhotovuje ručně berlínský sochař Michael Friedrichs-Friedlaender. „Dosud bylo realizováno více než 75 tisíc Stolpersteine v 26 zemích, od roku 2008 je projekt realizován také v České republice,“ dodala Květuše Sokolová, vedoucí magistrátního odboru kultury.

Přímo z Plzně v transportech odjelo 2613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 209 deportovaných plzeňských Židů.

Fotogalerie
weby uniweb

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
spolu pro plzeň

Hlavní zprávy

 

čez zprávy 2018
seo uniweb