Velkolepé oslavy významného milníku československých dějin připravilo Plzeň spolu s Pamětí národa Plzeňský kraj a Biskupstvím plzeňským, zapojily se i další subjekty jako například Divadlo J. K. Tyla nebo Divadlo Alfa. Program vyvrcholí v 17:30 hodin, kdy se Plzeň definitivně zbaví rudé pěticípé hvězdy, která se v 80. letech minulého století tyčila na budově tehdejšího Krajského výboru Komunistické strany Československa na Americké 42. Dopoledního programu se zúčastnily stovky lidí.
Plzeňské oslavy 30 let od sametové revoluce začaly vzpomínkovým setkáním u Lavičky Václava Havla v Šafaříkových sadech za účasti primátora města Martina Baxy, členů Rady města Plzně Michala Vozobule a Davida Šloufa, Mons. Tomáše Holuba, biskupa plzeňského a zástupců plzeňských městských obvodů. Po položení květin na Lavičku Václava Havla pokračoval program na Anglickém nábřeží, kde vznikla na celý nedělní den improvizovaná Plzeňská kavárna s pódiem. Zde zástupci města uctili památku položením věnce k pomníku obětem komunistického teroru a následovala společná modlitba za svobodu vedená biskupem plzeňským Tomášem Holubem. Té se zúčastnily na dvě stovky zájemců. „Václav Havel, když vítal Jana Pavla II. v České republice, řekl: Nevím co je to zázrak, ale zázrak prožívám. Možná někteří z vás nevědí, co je modlitba, ale zkusme se nyní modlit. Je to volání, které znamená, že člověk má naději, která přesahuje horizonty viditelného,“ uvedl modlitbu biskup Tomáš Holub.
Dopoledne také společně biskup Tomáš Holub a primátor Martin Baxa odhalili pamětní desku Josefu kardinálu Beranovi na katedrále sv. Bartoloměje za přítomnosti jeho rodiny. „Josef kardinál Beran byl člověkem, který byl pronásledován dvěma totalitními režimy – nejprve nacistickým, poté komunistickým. Byl člověkem, jenž během jednotlivých životních kroků pocítil vděk a slávu a pocítil také ponížení a nevděk, kterého se mu dostalo zejména od představitelů komunistického režimu. V roce 1947 přijel do našeho města v plné slávě jako arcibiskup, jenž zde byl vítán nadšenými tisícovkami Plzeňanů, kteří byli vděční, že právě Plzeňan se stal tak významným hodnostářem církve. V roce 1963 naposledy navštívil kardinál Beran naše město, ale již za přísného dohledu státní bezpečnosti, tehdejší komunistické policie, která mu umožnila za velmi nedůstojných podmínek navštívit hrob svých rodičů na boleveckém hřbitově. Josef kardinál Beran byl jedním z těch, kteří se o naši svobodu velmi zasloužili. Byl člověkem, který nikdy neustoupil a navzdory tomu, že byl v 50. letech velmi tvrdě pronásledován a byl vystaven velkému psychickému trýznění, tak neslevil z hodnot a víry, které zastával,“ připomněl u nové pamětní desky primátor Martin Baxa. V loňském roce se ostatky kardinála Berana vrátily zpět do jeho rodné vlasti. Praprasynovec kardinála Berana David Brabec poděkoval za to, že deska zde může být umístěna takto veřejně a hrdě se Plzeň může přihlásit ke svému rodáku. Autorem desky je Luděk Valehrach.
Vernisáží v mázhauzu radnice byla zahájena ojedinělá výstava Archivu města Plzně Sametová revoluce v Plzni rekonstruující sled událostí revolučních dní roku 1989 v Plzni s dosud nepublikovanými fotografiemi za přítomnosti osobností listopadu 1989 v Plzni a primátora města Plzně Martina Baxy. Vedoucí archivu Adam Skála upozornil, že výstava rekonstruuje dějiny v Plzni v klíčových dnech od 17. listopadu do generální stávky 27. listopadu 1989, opomenuty nejsou ani předchozí události. „Výstavou jsme chtěli podchytit klíčové okamžiky sametové revoluce v Plzni, ale také nahlédnout do předchozích okamžiků probouzení občanské společnosti koncem 80. let. Tyto události byly poté odrazovým můstkem pro pochopení dynamického dění v klíčových dnech sametové revoluce v Plzni. Rád bych vyzdvihl odvahu aktérů revoluce v Plzni, kterým zejména v prvních dnech po 17. listopadu, hrozily represe ze strany režimu. Právní stát, spravedlnost a demokracie, kterou jsme před 30 lety jejich zásluhou opět získali, nejsou samozřejmostí a je neustále potřeba si je připomínat. Jak řekl prezident Masaryk – státy jsou udržovány ideály, na nichž vznikly,“ uvedl autor výstavy Ondřej Maglić.
Dopoledne přijal v Obřadní síni plzeňské radnice aktéry událostí roku 1989 v Plzni primátor Martin Baxa. Pozvání přijali například Miroslav Anton, Josef Bernard, Jan Blažek, Inka Berndlová, Vladimír Duchek, Stanislav Frank, Bob Holý, Marcel Hájek, Vladimír Líbal, Zdeněk Mraček, Petr Náhlík, Věra Náhlíková, Ludvík Rösch, Anna Röschová, Miroslav Hus, Petr Janeček, Josef Kejha, Přemysl Kubišta, Jana Petrová, Jiří Podlipný, Petr Rybář, Ľubomír Smatana, Karel Syka, Martin Sichinger a Tomáš Šolc. „Ještě v roce 1988 nikoho nenapadlo, že by komunistický režim mohl padnout, i když se svět kolem proměňoval. O to větší úctu a respekt bych chtěl vyjádřit vám všem, kteří jste se před rokem 1989 pohybovali v neoficiálních kruzích i těm, kteří vykonávali jakoukoliv činnost, která byla vůči komunistickému režimu v opozici a podrývala základy totalitního režimu, že jste se nebáli, že jste to říkali a že jste vytvářeli odpor proti komunismu,“ poděkoval primátor Martin Baxa.
Po celé odpoledne budou probíhat diskuze s pamětníky událostí roku 1989 jak v improvizované Plzeňské kavárna na Anglickém nábřeží, tak i na náměstí Republiky před pasáží Slávie, v místech, kde vystupovali listopadoví řečníci.
V 17:11 hodin bude nasvícena budova Západočeského muzea v barvách trikolóry a budou znít zvony v rámci kampaně Nezapomeňme. Jedinečnou a neopakovatelnou performanci v režii Michala Cabana mohou vidět zájemci od 17:30 hodin v prostoru u bývalého sídla Krajského výboru Komunistické strany Československa na Americké 42, kdy se město Plzeň definitivně zbaví pěticípé hvězdy ze střechy této budovy.
Po celý den je pro děti a jejich rodiče připravená i naučně zábavná soutěž s názvem Paní učitelko, už nám nemusíte lhát, která je určena pro děti školního věku a jejich rodiče. Je koncipována na základě ilustrovaného leporela, jež nevšedním způsobem seznamuje děti a mládež s okolnostmi listopadových událostí v Plzni. Jednotlivá stanoviště se nacházejí v centru města se začátkem a koncem v mázhauzu radnice. Za úspěšné zdolání soutěžních úkolů čeká na děti odměna, která jim připomene dětství jejich rodičů.
