-
Lenka Hubingerová
- Dnes
- Kultura
Plzeň slaví 550 let od prvního datovaného tisku. Výročí připomíná výstava na radnici
Plzeň si připomíná 550 let od vzniku prvního prokazatelně datovaného tisku na území dnešní České republiky. Výstava v mázhausu radnice představuje Statuta Arnošta z Pardubic, tiskařské pomůcky i dobu, kdy se město zapsalo do dějin české knihy.
Plzeň si letos připomíná 550 let od chvíle, kdy ve městě vznikl první prokazatelně datovaný tisk na území dnešní České republiky. Výročí přibližuje výstava v mázhausu plzeňské radnice, kterou mohou návštěvníci vidět do 2. července 2026.
Foto: M. Pecuch
V roce 1476 vyšel v Plzni soubor církevních nařízení známý jako Statuta Arnošta z Pardubic. Právě tento tisk, datovaný 26. dubna 1476, je dnes považován za nejstarší prokazatelně datovaný tisk na území dnešní České republiky.
Žijeme ve městě, které se do dějin zapsalo jako kolébka českého knihtisku. Eliška Bartáková, radní města Plzně
Co návštěvníci na radnici uvidí
Výstava v mázhausu plzeňské radnice připomíná významný okamžik českých kulturních dějin srozumitelnou formou. Nabízí krátké texty, obrazový materiál i exponáty, které návštěvníka přibližují spíše atmosféře staré tiskařské dílny než klasické muzejní vitríně.
K vidění jsou repliky historických knih, tiskařský stroj, tiskařské pomůcky a další předměty související s raným knihtiskem. Výstava tak ukazuje nejen samotné výročí, ale i práci lidí, kteří stáli u zrodu tištěné knihy v českém prostředí.
První plzeňský tiskař zůstává anonymní
Za vynálezce knihtisku je považován Johannes Gutenberg, který začal tisknout v polovině 15. století. Do Plzně se nová technologie dostala poměrně brzy a město se díky tomu zapsalo do dějin české knihy.
Kdo přesně vytiskl plzeňská Statuta Arnošta z Pardubic, historikům dodnes není známé. V odborné literatuře se proto objevuje označení „Tiskař Arnoštových statut“. Právě jeho dílo je ale spojeno s datem, které dnes Plzeň připomíná jako zásadní mezník českého knihtisku.
Kronika trojánská už není považována za nejstarší tisk
S počátky plzeňského knihtisku byla dlouho spojována také takzvaná Kronika trojánská. Ta byla dříve považována za nejstarší tisk vzniklý na našem území. Novější expertizy však její vznik datují až do let 1485 až 1486.
Význam Plzně to nijak nesnižuje. Naopak: Statuta Arnošta z Pardubic dávají městu pevně doložené prvenství, protože jde o tisk s prokazatelným datem vzniku.
Bakalářova dílna a pamětní deska v centru města
Další výraznou osobností spojenou s plzeňským knihtiskem byl Mikuláš Bakalář, který do Plzně přišel po roce 1490. Jeho tiskařskou dílnu dnes připomíná pamětní deska na rohu Smetanovy a Bezručovy ulice.
Právě tato místa v historickém centru připomínají, že Plzeň nebyla jen důležitým obchodním a správním městem, ale také jedním z klíčových center vzdělanosti a knižní kultury.
Výročí se připomíná i mimo Plzeň
Rok 2026 přinesl k výročí 550 let od prvního datovaného tisku na našem území řadu akcí. S prvotisky pracovalo také Západočeské muzeum v Plzni, které při této příležitosti otevřelo veřejnosti jinak nepřístupnou knihovnu.
Výročí připomněla také Národní knihovna v Praze. Od 27. dubna do 2. června 2026 zde proběhla výstava věnovaná právě nejstaršímu datovanému tisku, tedy plzeňským Statutům Arnošta z Pardubic.
K výročí vyšla i nová kniha
Událost doprovází také nová publikace 1476: Poprvé se tisklo v Plzni od Lenky Bendové a Ilji Šedy. Zájemcům nabízí širší pohled na okolnosti vzniku prvního datovaného tisku i na místo Plzně v dějinách knižní kultury.
Další program k výročí, přehled akcí a související informace pořadatelé soustředili na webu Knihtisk550.cz.
Další zdroje
www.razka.cz