Jde o zásadní dopravní stavbu za zhruba 2,3 miliardy korun bez DPH, která by měla ulevit dopravě v centru krajské metropole. Stavbu chce město, které nyní chystá vypsání výběrového řízení na zhotovitele, zahájit v říjnu 2019, hotova má být v roce 2022. První etapa okruhu o délce 2,6 kilometru, a to v úseku Domažlická — Křimická, byla dokončena v září 2014.
„Městský západní okruh je pro nás prioritní dopravní stavbou, klademe na něj zvláštní důraz. Dokončením druhé etapy propojíme Bory, Skvrňany, Křimice, Radčice a Severní Předměstí. Trasa okruhu tedy dopravně spojí největší městská sídliště na severu města, v nichž žije na 50 tisíc obyvatel, s nejrozsáhlejší průmyslovou zónou města Borská pole. Svedení tranzitní dopravy po západním okruhu uleví dopravě v centru města,“ uvedl plzeňský primátor Martin Baxa.
„Získání pravomocného rozhodnutí pro nás znamená zelenou, společně s Plzeňským krajem můžeme začít soutěžit zhotovitele. Je za tím obrovský kus práce, zejména v oblasti majetkové přípravy. Pro tuto stavbu jsme museli vykoupit celkem 158 448 metrů čtverečních pozemků v trvalém záboru, které byly v majetku jiných vlastníků, než je město Plzeň. Celkem se jedná o pozemky více než 90 subjektů, přičemž částka vynaložená na výkupy a doplatky ze směn se pohybovala kolem 150 milionů korun,“ uvedl Michal Vozobule, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Podle technického náměstka primátora Pavla Šindeláře bude Západní okruh novostavbou dvoupruhové komunikace propojující silnici I/26 Domažlická a silnici I/20 Karlovarská. „Celková délka okruhu je 5,9 kilometru, stavba si vyžádá úpravy nebo výstavbu přibližně šesti kilometrů dalších přilehlých komunikací. První etapa v úseku Domažlická – Křimická o délce 2,6 kilometru byla dokončena v roce 2014. Druhá etapa navazuje ve 2,48 kilometru a spojuje úsek mezi Křimickou ulicí až ke komunikaci Karlovarská. V 2,6 kilometru bude komunikace křižovat stávající Křimickou ulici mostem, dále přejde Plzeňskou ulicí estakádou, která končí v 3,85 kilometru. Ve 4,3 a 5,22 kilometru jsou navrženy mosty, které převádějí místní cesty přes hlavní trasu. Komunikace pak pokračuje do 5,8 kilometru, kde bude zakončena okružní křižovatkou. Souběžně s celým okruhem budou vybudovány nové cyklostezky a budou také upraveny nebo vybudovány nové biokoridory,“ popsal Pavel Šindelář.
Na výstavbě okruhu a jeho financování spolupracuje město s Plzeňským krajem. Předpokládané náklady na druhou etapu představují 2,3 miliardy korun. Peníze chce Plzeňský kraj získat z IROP.
Městský okruh jako jeden z hlavních článků komunikačního systému potvrdila v roce 1993 zpracovaná Revize komunikační sítě města Plzně, která se stala podkladem pro zpracování Územního plánu města Plzně schváleného Zastupitelstvem města Plzně v roce 1995. V roce 1999 získal městský okruh z hlediska vlivu na životní prostředí kladné stanovisko Ministerstva životního prostředí České republiky. Bezprostředně poté začala projektová a investiční příprava staveb. Trasa okruhu byla rozdělena do tří etap, přičemž nultá (sjezd v úseku Domažlická – Vejprnická) a první etapa (Domažlická – Křimická) jsou již dokončeny. Náklady na první etapu činily 950 milionů korun včetně DPH, z toho se město Plzeň podílelo částkou 250 milionů korun včetně DPH.
