Plzeňský kraj dál ztrácí obyvatele. Za půl roku ubylo přes 1 500 lidí, nejvíc v Plzni

Plzeňský kraj během prvního pololetí roku 2026 přišel o 1 542 obyvatel. Ke konci června v regionu podle předběžných údajů žilo 613 141 lidí. Za poklesem stojí především výrazná převaha zemřelých nad narozenými, mírně záporné zůstalo také saldo stěhování. Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu.

Statistiky ale přinášejí i několik příznivějších údajů. Oproti stejnému období loňského roku se do kraje přistěhovalo více lidí a přibylo také svateb. Naopak méně bylo narozených dětí, zemřelých i lidí, kteří se z regionu odstěhovali.

Rodí se méně dětí, zemřelých je stále výrazně více

Od ledna do konce června se v Plzeňském kraji narodilo 1 988 dětí, meziročně o 106 méně. Chlapců bylo o 52 více než dívek.

Téměř polovina dětí, celkem 987, se narodila mimo manželství. Nejvyšší podíl zaznamenali statistici na Tachovsku, kde šlo o 57 procent narozených. Naopak v okrese Plzeň-město činil tento podíl 45 procent.

Ve stejném období zemřelo 3 298 obyvatel kraje. Přestože je to meziročně o 102 méně, počet úmrtí stále výrazně převyšuje počet narozených. Přirozenou měnou tak kraj přišel o více než 1 300 obyvatel.

Téměř dvě třetiny zemřelých, konkrétně 64,9 procenta, tvořili lidé ve věku od 70 do 89 let. Mezi zemřelými byly také tři děti mladší jednoho roku. Kojenecká úmrtnost dosáhla 1,5 zemřelého na tisíc živě narozených dětí, a zůstala tak pod republikovým průměrem 2,2.

Do kraje přišlo více lidí než loni. Pořád jich ale více odešlo

Do Plzeňského kraje se během prvního pololetí přistěhovalo 7 005 lidí, což je o 648 více než před rokem. Ze zahraničí dorazilo 4 165 nových obyvatel, z ostatních částí Česka přibližně 2 840.

Naopak 7 237 lidí se z kraje odstěhovalo. Proti loňsku je to o 917 méně. Do zahraničí odešlo 4 178 osob a do jiného kraje v Česku 3 059.

Výsledné saldo stěhování tak zůstalo záporné, ale pouze mírně. Z regionu odešlo o 232 lidí více, než se do něj přistěhovalo.

Do statistik migrace se podle ČSÚ promítají také případy lidí, kterým skončila platnost udělené dočasné ochrany a o její prodloužení již nepožádali.

Statistiky ovlivňuje i evidence lidí s dočasnou ochranou

„Stejně jako v prvním čtvrtletí let 2025 a 2024 bylo i letos záporné saldo odrazem vysokého počtu osob, kterým na konci března skončila platnost udělené dočasné ochrany.“Michaela Němečková, ČSÚ

Tento vliv je patrný také v celostátních statistikách. Česká republika měla podle údajů za první čtvrtletí roku 2026 celkem 10,896 milionu obyvatel, od začátku roku tedy o 19,8 tisíce méně. Záporně se na vývoji podepsala jak přirozená měna, tak zahraniční stěhování.

ČSÚ připomíná, že od roku 2022 zahrnuje do populačních bilancí také osoby s udělenou dočasnou ochranou, pokud mají v Česku obvyklý pobyt.

Rostl jen Plzeň-sever, nejvíce obyvatel ztratila Plzeň

Počet obyvatel se během prvního pololetí snížil téměř ve všech okresech Plzeňského kraje. Jedinou výjimkou byl okres Plzeň-sever, kde obyvatel přibylo 172.

Největší pokles zaznamenal okres Plzeň-město, který přišel o 1 108 obyvatel. Následovalo Tachovsko s úbytkem 304 lidí.

Ve všech okresech zároveň zemřelo více lidí, než se narodilo. Největší rozdíl evidovali statistici opět v Plzni, kde počet zemřelých převýšil počet narozených o 446. Na Klatovsku činil rozdíl 214 lidí a na jižním Plzeňsku 182.

Svatba byla letos o něco častější

Opačný trend než u počtu obyvatel ukazují statistiky sňatků. Za první pololetí roku 2026 jich bylo v Plzeňském kraji uzavřeno 1 042, meziročně o 57 více.

Pro 72,1 procenta ženichů a 70,2 procenta nevěst šlo o první manželství. V 60,8 procenta případů vstupovali do manželství dva dosud svobodní lidé.

Nejvíce svateb se uskutečnilo v okrese Plzeň-město, kde statistici evidovali 331 sňatků. Nejméně jich bylo na Rokycansku, kde jejich počet nedosáhl ani stovky.