Plzeňský kraj má čtyři nové kulturní památky. Chráněné jsou městské domy i barokní kaple

Na seznam kulturních památek v Plzeňském kraji přibyly čtyři objekty. Největší pozornost vzbudily dva městské domy z konce 18. století – jeden v Manětíně, druhý ve Starém Plzenci. Podle památkářů si oba uchovaly řadu původních konstrukcí a detailů, které jsou ve městech spíše výjimkou.

O rozšíření památkové ochrany informoval Národní památkový ústav. Ministerstvo kultury rozhodlo o památkové ochraně v roce 2025. Kromě domů se do seznamu dostaly i dvě barokní kaple v Bdeněvsi a Sušici.

Městské domy v Manětíně a Starém Plzenci

V Manětíně je nově chráněný městský dům čp. 77. Stojí na nároží ve svahu a z jedné strany působí jako přízemní, z druhé jako patrový. Průčelí nese typické prvky přelomu baroka a klasicismu. Významná je však především vnitřní výbava: dochovala se černá kuchyně s navazujícím sklípkem, původní stropy, část krovu a také staré dveře a okna z různých slohových období. Dům leží v městské památkové zóně a dokládá, jak se v menších městech bydlelo v 19. a na počátku 20. století.

Ve Starém Plzenci jde o soubor nazývaný prelátství – roubený patrový dům čp. 84 a výminek čp. 44 s ohradní zdí. Odborný průzkum dřevěných konstrukcí datuje hlavní roubení do let 1789–1790. Podle památkářů sloužil dům jako venkovské zázemí plzeňských duchovních, kteří směřovali na poutě ke kostelu sv. Blažeje; později byl užíván běžně. Stavba má mansardovou střechu a v obou podlažích se zachovaly původní roubené prvky. Menší domek čp. 44 pochází z počátku 20. století a dlouho v něm fungovala truhlářská dílna. Jde o neobvyklý příklad roubené městské architektury a dominantní prvek ulice.

Kaple v Bdeněvsi a Sušici

V Bdeněvsi byla do seznamu zařazena kaple sv. Floriána. Barokní stavba stojí přímo na návsi a podle památkářů dříve sloužila nejen k modlitbě, ale také jako místo setkávání a orientační bod v krajině. Kaple je zděná a omítaná, s členěnou hmotou a průčelní věží se stanovou střechou. Tvarově odpovídá klasické venkovské kapli s obdélnou lodí a půlkruhovým závěrem. Cenné jsou dochované fasádní detaily a původní prvky otvorů; zasvěcení sv. Floriánovi odkazuje na obavy z požárů, které hrály na venkově významnou roli.

V Sušici získala ochranu kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1731. Stojí na svahu Svatoboru na okraji města v místě historického křížení cest; o výrazný dojem se postarají i dvě lipy v okolí. Kaple se dochovala ve velmi autentickém stavu; mezi nejcennější prvky patří původní dřevěné dveře s kováním, kované mříže a profilované římsy. Stavbu v minulosti udržovali soukromí vlastníci, větší obnovu financoval v roce 1890 sušický továrník Vojtěch Scheinost, majitel místní sirkárny. Podrobnosti jsou uvedené i v Památkovém katalogu, včetně přesnějšího umístění v Sušici.

Co památková ochrana znamená

Status kulturní památky ukládá majiteli povinnost dbát, aby zásahy do stavby neodstranily její hodnoty. U oprav a větších úprav je nutná předchozí domluva s památkáři. Na druhé straně může památková ochrana usnadnit získání dotací na citlivou obnovu. Pro obce a města jde o krok k zachování historického vzhledu a ochraně cenných detailů – platí to jak pro Manětín a Starý Plzenec, tak pro Bdeněves a Sušici.