Plzeňský kraj patří k nejčistším v Česku. Emise dál klesají

Plzeňský kraj patří v Česku k regionům s relativně čistým ovzduším. Slabým místem zůstává Plzeň, její zázemí a okolí dálnice D5, kde se potkává husté osídlení, průmysl a silný tranzitní provoz.

Z předběžných dat za rok 2024 vyplývá, že měrné emise hlavních znečišťujících látek v kraji meziročně klesly. Nejvíce se snížily oxidy síry. Vyplývá to ze souhrnu vycházejícího z evidence emisí, kterou zpracovává Český hydrometeorologický ústav. V našem zpravodajství Zprávy Plzeň přinášíme přehled hlavních čísel.

Největší pokles u oxidů síry

Přepočteno na plochu kraje (tzv. měrné emise v t/km²) dosahují pro rok 2024 tyto hodnoty:

• oxidy síry (SOx): 0,23 t/km² (pokles o více než pětinu),
• oxid uhelnatý (CO): 4,59 t/km² (pokles o 7,9 %),
• tuhé znečišťující látky: 0,44 t/km² (pokles o 5,6 %),
• oxidy dusíku (NOx): 0,84 t/km² (pokles o 2,3 %).

V celostátním srovnání se Plzeňský kraj podle těchto předběžných dat řadí mezi nejlepší. U měrných emisí oxidů dusíku dosáhl v roce 2024 druhé nejnižší hodnoty v republice. U tuhých látek a oxidu uhelnatého se umístil na třetím místě, u oxidů síry na čtvrtém.

Nejčistší Šumava a Český les, největší tlak v Plzni

Plzeňský kraj je třetí největší v Česku a zároveň patří k nejřidčeji osídleným regionům. Mezi dlouhodobě nejméně zatížené oblasti patří horské části Šumavy, Český les, západní Brdy a okolí Manětína a Nečtin.

Opak platí pro Plzeň a její městskou aglomeraci. Zátěž zde zvyšuje především doprava a koncentrace průmyslu. Plzeň je důležitou spojnicí mezi Prahou a Německem a po D5 je veden velký podíl tranzitní dopravy. Přetížená silniční síť zvyšuje emise i hluk.

Na obyvatele nejvíc vychází oxid uhelnatý

Emise lze přepočítat i na obyvatele. U stacionárních zdrojů (velkých, středních i malých provozů) vychází pro rok 2024 na jednoho obyvatele kraje zátěž 50,3 kg oxidu uhelnatého. U oxidů dusíku a tuhých látek je to přibližně 5 kg na obyvatele. U oxidů síry téměř 3 kg.

Co se v posledních letech mění

Z dlouhodobého pohledu emise ze stacionárních zdrojů v kraji klesají. V porovnání s rokem 2021 se měrné emise z těchto zdrojů snížily u oxidů síry o 23,2 %, u tuhých látek o 23,0 %, u oxidu uhelnatého o 18,5 % a u oxidů dusíku o 8,5 %.

U mobilních zdrojů, tedy zejména dopravy, podle souhrnných dat klesly mezi lety 2021 a 2024 měrné emise oxidu uhelnatého, oxidů dusíku i tuhých látek. Naopak u oxidů síry je zaznamenán nárůst o více než pětinu.

Kde si ověřit aktuální stav

Aktuální situaci v Plzni ukazují měřicí stanice ČHMÚ. K dispozici jsou i operativní hodinová data, ústav ale upozorňuje, že průběžné hodnoty se mohou později lišit od ověřených výsledků. Příkladem je stránka stanice Plzeň–Slovany.

Kraj se zároveň hlásí k opatřením v rámci programu zlepšování kvality ovzduší pro zónu Jihozápad. V praxi to znamená mimo jiné tlak na čistší dopravu, modernizaci vytápění a omezení prašnosti tam, kde je problém největší.