Plzeňský kraj stárne, nejvíce je to vidět na Klatovsku. Na 100 dětí připadá 171 seniorů

Na každých 100 dětí do 15 let připadá na Klatovsku už 171 seniorů. Průměrný věk místních obyvatel dosáhl 45 let a lidé starší 65 let tvoří téměř čtvrtinu populace. Žádný jiný okres Plzeňského kraje nemá obyvatele v průměru tak staré.

Nová data Českého statistického úřadu zároveň ukazují, že nejde pouze o problém Klatovska. Dětí ubylo ve všech sedmi okresech kraje, zatímco počet seniorů se všude zvýšil.

Vývoj postupně mění potřeby měst a obcí. Ovlivňuje kapacity škol, dostupnost sociálních a zdravotních služeb, nabídku bydlení i počet lidí, kteří budou v dalších letech vstupovat na pracovní trh.

Kraj má přes 614 tisíc obyvatel

V Plzeňském kraji žilo na konci roku 2025 celkem 614 683 obyvatel. Jejich průměrný věk činil 43,4 roku, tedy o jednu desetinu více než celorepublikový průměr.

Přesto se region v porovnání s ostatními kraji stále řadí k těm mladším. Mladší populaci mají pouze Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj. Uvnitř Plzeňského kraje jsou však rozdíly výrazné: zatímco na Klatovsku dosahuje průměrný věk 45 let, na Tachovsku je to 42,6 roku a na severním Plzeňsku 42,8 roku.

Dětí ubylo ve všech okresech

Na konci roku 2025 žilo v kraji 89 508 dětí ve věku do 14 let. Tvořily 14,6 procenta všech obyvatel. Za jediný rok jejich počet klesl o 2 475, tedy o 2,7 procenta.

Úbytek zaznamenalo všech sedm okresů. Nejvýraznější byl v okrese Plzeň-jih, kde se počet dětí snížil o 3,5 procenta. V okrese Plzeň-město jich ubylo 3,2 procenta.

Nejvyšší zastoupení dětí zůstává na severním Plzeňsku a Rokycansku, kde jejich podíl přesahuje 15 procent. Na opačném konci stojí Klatovsko. Děti tam tvoří pouze 13,7 procenta obyvatel.

Na Klatovsku je seniorem téměř každý čtvrtý

Zatímco dětí ubývá, lidí starších 65 let je stále více. Na konci roku 2025 jich v Plzeňském kraji žilo 128 042. Meziročně jejich počet vzrostl o 812, tedy o 0,6 procenta.

Nárůst zaznamenaly všechny okresy. Nejrychleji přibývali senioři na Tachovsku, kde se jejich počet zvýšil o dvě procenta. Největší část populace však tvoří na Klatovsku – konkrétně 23,5 procenta. Seniorem je tam tedy téměř každý čtvrtý obyvatel.

Na Domažlicku a Rokycansku představují lidé nad 65 let shodně 21,5 procenta populace. Pod hranicí jedné pětiny se dostaly pouze okresy Tachov a Plzeň-sever.

Mezi seniory ve všech okresech převažují ženy. Nejvýraznější je tento rozdíl v Plzni, kde ženy tvoří 58,5 procenta obyvatel starších 65 let.

Na 100 dětí připadá v kraji 143 seniorů

Stárnutí populace dobře vystihuje takzvaný index stáří. Ten ukazuje, kolik lidí ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí do 15 let.

V celém Plzeňském kraji dosáhl index hodnoty 143,1. Na každých 100 dětí tedy připadá přibližně 143 seniorů. Ještě o rok dříve byl ukazatel o 4,7 bodu nižší. Republikový průměr činí 138 seniorů na 100 dětí.

Největší nepoměr vykazuje Klatovsko se 171 seniory na 100 dětí. Následuje Domažlicko se 147 a okres Plzeň-město se 142,6 seniora. Nejnižší hodnoty mají Plzeň-sever a Tachovsko, ani tam už však dětí není více než seniorů.

Počet lidí v produktivním věku překvapivě vzrostl

Navzdory stárnutí populace přibylo lidí ve věku od 15 do 64 let. Na konci roku 2025 jich v kraji žilo 397 133 a tvořili 64,6 procenta všech obyvatel. Meziročně se jejich počet zvýšil o 1 706, tedy o 0,4 procenta.

Růst zaznamenalo šest ze sedmi okresů, nejvýraznější byl na Tachovsku a v okrese Plzeň-město. Jedinou výjimkou se stalo Domažlicko, kde lidí v této věkové skupině ubylo o 103.

Vysoký podíl obyvatel mezi 15 a 64 lety je pro region příznivou zprávou. Plzeňský kraj má po Praze druhé nejvyšší zastoupení této věkové skupiny v Česku. Neznamená to však, že všichni tito lidé skutečně pracují – jde pouze o statistické věkové rozmezí.

Na 100 lidí hlavního pracovního věku připadá dalších 70

Dalším ukazatelem je index ekonomické závislosti. Porovnává počet dětí a mladých lidí do 19 let společně se seniory nad 65 let s populací ve věku od 20 do 64 let.

V Plzeňském kraji dosáhl hodnoty 70,4. Zjednodušeně řečeno: na každých 100 lidí v hlavním pracovním věku připadá přibližně 70 mladších nebo starších obyvatel. Nejde přitom o údaj o skutečném počtu pracujících, nezaměstnaných či ekonomicky závislých lidí, ale o demografické porovnání věkových skupin.

Nejvyšší hodnotu má opět Klatovsko, kde na 100 obyvatel ve věku od 20 do 64 let připadá 75 lidí z mladší nebo seniorské skupiny. Následují Rokycansko s hodnotou 73,1 a Domažlicko s 72,8. Nejnižší index má Tachovsko – 64,6.

Plzeňský kraj je přesto jako celek mírně pod republikovým průměrem. Po Praze má druhý nejnižší index ekonomické závislosti mezi kraji.

Kraj zůstal v plusu jen díky stěhování

V průběhu roku 2025 se počet obyvatel Plzeňského kraje zvýšil pouze o 43. Za tímto nepatrným růstem stálo výhradně stěhování. Do regionu se přistěhovalo o 2 396 lidí více, než se z něj odstěhovalo.

Přirozeným vývojem naopak kraj 2 353 obyvatel ztratil, protože zemřelo více lidí, než se narodilo dětí. Převaha zemřelých nad narozenými se projevila ve všech sedmi okresech.

Samotný okres Plzeň-město přitom v roce 2025 nerostl. Počet jeho obyvatel se snížil o 292. Přírůstek zaznamenalo pouze Tachovsko, kde přibylo 417 lidí, a severní Plzeňsko s nárůstem o 388 obyvatel.

Česko je na tom podobně

Stárnutí není pouze regionálním problémem. Na konci roku 2025 mělo Česko 10 915 839 obyvatel a jejich průměrný věk dosáhl 43,3 roku. Lidé starší 65 let už tvořili 20,8 procenta populace, celkem jich bylo více než 2,27 milionu.

Čísla tak ukazují dlouhodobý trend: dětské ročníky se zmenšují a seniorů přibývá. Plzeňský kraj zatím těží z vysokého podílu obyvatel v produktivním věku a z přistěhovalectví. Zejména na Klatovsku ale bude stárnutí stále silněji ovlivňovat dostupnost zdravotní péče, sociálních služeb, dopravy i bydlení.