Počet stavebních povolení v Plzeňském kraji klesá čtvrtým rokem na rekordně nízkých 4 445 v roce 2025; kraj je v ČR pátý, některé okresy rostou, jiné prudce klesají, průměrná hodnota povolení vzrostla na 5,6 mil. Kč.
Počet vydaných stavebních povolení v Plzeňském kraji klesá už čtvrtý rok po sobě. Rok 2025 podle statistik přinesl nejnižší počet od začátku sledování. Přesto si region v mezikrajském srovnání udržel vysokou příčku – počtem povolení byl opět pátý.
V celém Česku bylo podle předběžných výsledků v roce 2025 vydáno 61 613 stavebních povolení, meziročně o 10 453 méně. Největší podíl připadl na inženýrské stavby (37,9 %), těsně následovala bytová výstavba (37,4 %), zbytek tvořily nebytové budovy.
Středočeský kraj zůstal na prvním místě s 11 396 povoleními. Za ním následují Jihomoravský (6 113), Moravskoslezský (5 748) a Jihočeský kraj (4 726). Plzeňský kraj skončil pátý s celkem 4 445 povoleními.
V kraji převažovaly inženýrské stavby; tvořily 43,1 % všech povolení. Bytové budovy měly podíl 33,1 % a nebytové 23,8 %. Celkem kraj meziročně ztratil 560 povolení.
Pokles je patrný i v delším časovém úseku. V roce 2023 úřady v Plzeňském kraji vydaly 5 585 povolení, v roce 2024 to bylo 5 005 a v roce 2025 se počet propadl na 4 445.
Mezi okresy dlouhodobě vede Plzeň-sever s 1 235 povoleními v roce 2025. Druhé místo obsadilo Plzeň-město s 832 povoleními a třetí jsou Klatovy s 659.
Meziročně rostl počet povolení jen ve dvou okresech: v Plzni-městě o 10,9 % a na Klatovsku o 2,8 %. Nejvýraznější pokles zaznamenalo Domažlicko (o 28,5 %) a Plzeň-jih (o 25,4 %).
V desetiletém srovnání vynikají Klatovy, kde počet povolení vůči roku 2015 vzrostl o 43,0 %. V ostatních okresech naopak počty klesly; na Rokycansku dokonce o více než 35 %.
U staveb budov v kraji tvořila více než polovinu povolení nová výstavba, zbytek připadal na změny dokončených staveb. Na výstavbu a úpravy bytových budov vydaly úřady v roce 2025 celkem 1 471 povolení, na nebytové budovy připadlo 1 056 povolení.
U nebytových budov převažovala nová výstavba (53,9 %) nad změnami dokončených staveb (46,1 %). Podobný poměr platil i u bytových budov: nová výstavba měla podíl 53,5 % a změny 46,5 %.
Průměrná hodnota na jedno stavební povolení v Plzeňském kraji dosáhla v roce 2025 částky 5,6 milionu korun. Nejvyšší průměr vykázal okres Plzeň-město (8,9 milionu), nejnižší Plzeň-sever (3,7 milionu). V rámci kraje průměr meziročně vzrostl o 12,0 %, avšak v samotné Plzni průměrná hodnota vůči předchozímu roku výrazně klesla.
V celorepublikovém srovnání obsadil Plzeňský kraj podle průměrné hodnoty povolení 7. místo. Nejvyšší průměr měla Praha (23,2 milionu) a Jihomoravský kraj (9,8 milionu). Proti celostátnímu průměru byl Plzeňský kraj nižší o 2,6 milionu na povolení.
Důležitým ukazatelem je orientační hodnota, která naznačuje možný budoucí objem stavebních prací. V Česku celková orientační hodnota povolených staveb v roce 2025 klesla o 13,3 % na 503,3 miliardy korun.
Plzeňský kraj se na této částce podílel 4,9 %. Orientační hodnota povolených staveb v regionu dosáhla 24,7 miliardy korun a meziročně se snížila jen mírně, o 0,5 %. Z pohledu peněz převažovaly v kraji nebytové budovy (42,7 %), následovaly bytové budovy (36,5 %) a inženýrské stavby (20,8 %).
Čísla naznačují dvojí trend: úřady vydávají méně povolení, ale celková hodnota povolovaných staveb v kraji výrazně neklesá. To může znamenat, že se připravují méně projektů, zato finančně náročnější akce.
K obrazu zapadá i vývoj bytové výstavby: podle jiné statistiky ČSÚ byl v roce 2025 v Plzeňském kraji dokončeno více bytů, než jich bylo zahájeno, což ukazuje na dokončování dříve zahájených projektů.