Plzeňští archeologové mapovali v Africe zapomenutý internační tábor

Archeologové z Plzně se v květnu vydali na druhý konec světa. Spolu s kolegy z Jihoafrické republiky pátrali u městečka Jan Kempdorp po stopách internačního tábora Andalusia, kde během druhé světové války zadržovali zhruba 1 200 Němců. Tým nyní potvrdil přesnou polohu areálu a připravil podklady pro detailní 3D model.

Na expedici spolupracovali odborníci z Západočeské univerzity v Plzni, Archeologického ústavu AV ČR v Praze a Sol Plaatje University v Kimberley. Mezi výsledky jsou letecké snímky a geodetická měření, která zachytí zbytky staveb s centimetrovou přesností.

Příběh tábora souvisí s německou koloniální minulostí v Africe. Do roku 1919 patřila Německu mimo jiné Jihozápadní Afrika (dnešní Namibie) a část východní Afriky. Německé obyvatelstvo tam tvořilo menšinu, ale mělo silné postavení v hospodářství i politice. Po první světové válce a versailleské konferenci se však dostávalo pod rostoucí britský tlak. Po vypuknutí druhé světové války pak dospělí muži z této komunity končili jako „podezřelí cizinci“ v detenčních zařízeních, včetně tábora Andalusia.

Stovky bungalovů a stopy každodenního života

Badatelé vycházeli z historických plánů a leteckých fotografií. V terénu znovuobjevili stavební pozůstatky tábora, kterému dominovaly desítky bungalovů - původně jich mělo být zhruba dvě stě. Šlo o typizované montované domky z vlnitého plechu, v každém z nich bydlelo šest internovaných.

Výzkumníky zaujaly i drobnosti, které do strohého vojenského prostředí nepatří. U některých objektů našli zbytky předzahrádek vyskládaných z kamenů a dostupných materiálů. Internovaní v nich podle dochovaných svědectví pěstovali ovoce, zeleninu i okrasné květiny.

„Jako kdybychom si Camp Andalusia přivezli s sebou domů do Evropy.“ Petr Hasil, Západočeská univerzita v Plzni

Vědci nyní porovnají terénní data s archivními plány, kresbami a dalšími prameny. Otevírá se tím cesta pro další kroky, například geofyzikální měření nebo výzkumné výkopy v příštích letech. Plzeňští odborníci se zaměřují hlavně na digitální dokumentaci a přesné mapování, které umožní lokalitu zkoumat i na dálku.

Výzkum je součástí projektu Zdivočelá země, jenž se věnuje archeologii konfliktů a státního teroru ve 20. století. Badatelé v něm porovnávají různé typy internačních a pracovních táborů napříč světem - od sovětského systému GULAG přes nacistické koncentra až po místa spojená s nucenou prací za komunismu.

Lokalita Andalusia leží v regionu, kde se v minulosti protnuly různé vrstvy násilí a segregace. Oblast je spojená i s jihoafrickou válkou na přelomu 19. a 20. století a s dalšími tábory v okolí Jan Kempdorpu a Kimberley. Podle vědců podobná místa pomáhají pochopit, jak se formovala moderní doba a proč její stopy dodnes zasahují do života lidí.