Archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni se vrátili ze Srebrenice, kde společně s místními odborníky dokumentovali osobní věci obětí genocidy z roku 1995. Výzkum tisíců nalezených předmětů má pomoci uchovat konkrétní lidské příběhy, podpořit identifikaci obětí a otevřít cestu k připravovanému virtuálnímu muzeu.
Archeologové z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v dubnu vrátili z Památníku Srebrenica–Potočari. Společně s místními pracovníky tam zkoumali osobní věci obětí genocidy z roku 1995. Jde o výzkum, který se v archeologii objevuje zřídka – pracuje totiž s předměty starými zhruba tři desítky let.
V depozitářích památníku jsou tisíce předmětů: kusy oblečení a bot, doklady, hodinky, hygienické potřeby i drobnosti, které lidé nosili u sebe. Řadu z nich našli už dříve forenzní antropologové v masových hrobech. Další se dodnes objevují v lesích na trasách, kudy se lidé snažili utéct. Podle vědců mohou takové věci doplnit velký příběh války o konkrétní lidské osudy.
„V řadě případů jde propojit předměty s konkrétními osobami a poskytnout tak hmatatelné svědectví o jednom z nejhrůznějších masových zločinů v nedávné evropské minulosti.“ — Pavel Vařeka, vedoucí výzkumu (FF ZČU)
Tým z Plzně teď předměty detailně dokumentuje moderními metodami včetně trojrozměrného záznamu. Smysl není jen v popisu a konzervaci — vědci chtějí sbírku postupně zpřístupnit i veřejnosti. Spolu s památníkem proto připravují virtuální muzeum, které má lidem po celém světě umožnit nahlédnout do sbírek a zároveň pomoci rodinám a přátelům při identifikaci dosud neznámých obětí.
Srebrenica Memorial Center dlouhodobě pracuje s osobními věcmi obětí i přeživších. Jeho výstavní část „Memorial Room – Personal Stories“ vznikla v roce 2007 a staví na předmětech nalezených v masových hrobech. Památník připravuje i online projekty, které veřejnosti přibližují jména a příběhy obětí.
Masakr ve Srebrenici z července 1995 je považován za nejhorší hromadný zločin v Evropě od druhé světové války. Během několika dnů bylo zavražděno přes osm tisíc bosenských muslimů, především mužů a chlapců. Těla útočníci pohřbívali do masových hrobů a později je přesouvali, aby zahladili stopy. Identifikace obětí pokračuje i po letech; nově nalezené ostatky se tradičně pohřbívají při pietě 11. července.
Součástí paměti jsou i předměty nalezené na trase, které mezi přeživšími nazývají „cesta smrti“. Právě tudy se stovky až tisíce lidí pokoušely dostat z obklíčení do bezpečí. Památník v Potočari funguje od roku 2003 a část sbírek tvoří i věci darované pozůstalými.
Práce v Srebrenici je součástí širšího projektu Zdivočelá země, který zkoumá, jak lidé čelili válkám, násilí a represím ve 20. století napříč obory. Podle zapojených institucí na něm spolupracují mimo jiné Archeologický ústav AV ČR, ZČU v Plzni a Etnologický ústav AV ČR. Projekt běží v letech 2025–2028 a je financovaný z OP JAK.