Plzeňští vědci vyvíjejí AI pro rozpoznávání řeči, robotiku i počítačové vidění

Počítačové vidění, vývoj českého humanoida nebo řečové technologie v medicíně. Právě těmto tématům se věnovaly příspěvky odborníků z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (FAV ZČU) na semináři Matchm-AI-king v Praze. Setkání propojilo výzkumné týmy Akademie věd ČR a českých univerzit se společným cílem: posílit postavení Česka v rychle se rozvíjející oblasti umělé inteligence.

AI jako šance obstát v globální konkurenci

Nasazování umělé inteligence v průmyslu, výrobě, výzkumu i dalších aplikačních oblastech, které mohou přinášet měřitelné ekonomické a společenské přínosy, představuje pro Českou republiku příležitost, jak v konkurenci uspět i vedle technologických velmocí, jako jsou USA či Čína. To patřilo k hlavním sdělením červnového semináře Matchm-AI-king.

V prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT) se sešly desítky odborníků z celé republiky a diskutovaly o aktuálních směrech výzkumu v oblasti AI. Zástupci ZČU představili vývoj konkrétních řešení od robotiky přes počítačové vidění až po aplikace ve zdravotnictví.

Řečové technologie v medicíně: DIGIDIADEM

Řadě zdravotnických a průmyslových aplikací se na katedře kybernetiky FAV ZČU dlouhodobě věnuje Luboš Šmídl. V Praze představil mezioborový výzkum, který propojuje umělou inteligenci s využitím ve zdravotnictví a průmyslu.

„Naším cílem není jen teoretický výzkum, ale převod textových, řečových i obrazových dat do inteligentních řešení, která skutečně fungují v praxi. Ukázkovým příkladem je naše webová aplikace DIGIDIADEM, kde dokážeme ze změn ve spontánní řeči pacienta včas rozpoznat nastupující pokles kognitivních funkcí,“ uvedl Šmídl.

Počítačové vidění - od znakového jazyka po ochranu ohrožených druhů

Marek Hrúz na semináři přiblížil systémy počítačového vidění se zaměřením na interakci člověka se strojem, autonomní řízení i sledování biologických dat. Jeho tým vyvíjí pokročilé modely pro překlad znakového jazyka.

Technologie počítačového vidění navíc nacházejí uplatnění i mimo průmysl: využívají se například při monitorování a ochraně ohrožených živočišných druhů.

Český humanoid pro sociální služby i průmysl

Humanoidní robot, který by našel uplatnění v sociálních službách, průmyslu i každodenním životě, podle výzkumníků nemusí zůstat jen vizí. Vývoj robotické platformy na katedře kybernetiky FAV ZČU představil Martin Bulín.

„Snažíme se, aby náš systém nebyl jednoúčelový, ale aby se dokázal adaptovat na libovolnou situaci a porozumět úloze, kterou ve spolupráci s člověkem řeší,“ řekl Bulín. Cílem je, aby robot rozuměl okolí, komunikoval s lidmi přirozeným jazykem a bezpečně fungoval v reálném prostředí.

Bez spolupráce napříč institucemi to nepůjde

Seminář Matchm-AI-king zorganizovala Akademie věd ČR (AV ČR) a pozvala zástupce většiny českých univerzit. Podle akademie je vzhledem k mimořádně rychlému vývoji v oblasti umělé inteligence nezbytné posilovat intenzivní spolupráci napříč obory i institucemi. Tomu odpovídá i název semináře odkazující na „seznamovací“ platformy, které mají propojovat vhodné partnery.

Předseda AV ČR Radomír Pánek zdůraznil, že česká věda má v AI výrazný potenciál, který lze naplno využít právě díky spolupráci. Pro vznik ambicióznějších projektů i posílení mezinárodní konkurenceschopnosti českého výzkumu je podle něj klíčové užší propojení výzkumných organizací. Prezentace ze semináře jsou k nahlédnutí a stažení na uvedeném odkazu.