Po sametu: cyklus o architektuře Plzně zahájí díl o transformaci po roce 1989

Na program plzeňské části 9. ročníku festivalu Den architektury s podtitulem Po Sametu aneb Plzeň „na konci dějin“ navazuje přednášková série.

SEO UNIWEB

Je pořádaná rovněž spolkem Pěstuj prostor. Cyklus vytyčené téma – v tomto případě proměny architekonického, urbanistického i společenského diskurzu nejen v Plzni v období krátce před rokem 1989 a po něm – dále sleduje a rozvíjí. První část série, během níž se svými příspěvky vystoupí urbanista a krajinářský architekt Milan Svoboda a sociální geograf Luděk Sýkora, se odehraje ve čtvrtek 24. října 2019 od 18 hodin na půdě Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje.

Milan Svoboda, spoluautor územního plánu Plzně z roku 1992 a někdejší ředitel zdejšího Útvaru koncepce a rozvoje, v přednášce nazvané Plánování měst(a) po roce 1989 přiblíží východiska městského plánování v devadesátých letech minulého století. V roce 1992, v době charakterizované volností, kreativitou a také naivitou, byly zahájeny práce na novém územním plánu města Plzně. „Podle Milana Svobody byla příprava dokumentu vedena snahou zbavit se diktátu modernismu v socialistické, resp. československé podobě, aniž by vlastně bylo jasné, jakým způsobem to udělat,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku. Důsledné změně v plánování měst(a) tehdy bránila řada vnějších i vnitřních faktorů, které se naplno projevily až s postupem času. Jedním z nich byla minimální představa urbanistů o síle vlivu soukromého sektoru a ekonomických hráčů uplatňujících své zájmy i prostřednictvím politické reprezentace. Druhým byl stavební zákon z roku 1976 definující metodu územního plánování formou využití pozemků, což je podle Svobody stigma minulosti, kterého jsme se nezbavili dosud.

Profesor Luděk Sýkora v přednášce s titulem Druhé kolo urbánních transformací kriticky zhodnotí tři desetiletí postsocialistických městských transformací a poukáže na jejich úspěchy i problémy. Připomene tezi německo-britského sociologa, politologa a filosofa Ralfa Dahrendorfa, který v roce 1990 zdůraznil, že k vytvoření stabilní a dobře fungující společnosti v bývalých socialistických zemích bude zapotřebí alespoň šedesát let. Jsme tudíž teprve v poločase transformace. „Ve svém příspěvku profesor Sýkora rovněž představí výzvy současnosti a alternativní perspektivy městského rozvoje,“ doplňuje Petr Klíma.

Vstupné na akci činí 50,- Kč. Další díl cyklu Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uskuteční ve středu 6. listopadu 2019 od 18 hodin v někdejším bytu Willyho a Gertrudy Krausových, jednom z tzv. Loosových interiérů. S přednáškami věnovanými sídlištím a životu na nich vystoupí historička architektury Michaela Janečková a antropolog Michal Lehečka.

Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.

Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: bit.ly/posametu1

***

RNDr. Milan Svoboda
Vystudoval ekologii a ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po studiu se věnoval plánování krajiny, krajinářské architektuře, územnímu plánování a strategickému plánování. V letech 1992–2007 působil v Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně, který od roku 2001 řídil. Zkušenosti z řízení městské organizace zúročil při vedení týmu Plzeň 2015 v době kandidatury města Plzně na titul EHMK 2015 a při ustavení společnosti Plzeň 2015. Je autorem a spoluautorem řady urbanistických a územně plánovacích dokumentů a projektů krajinářské architektury. Spolupracuje s Fakultou architektury ČVUT v Praze, je konzultantem výzkumného úkolu „Metodika zadávání územních plánů“. Publikoval řadu příspěvků v oblasti územního plánování a územního rozvoje.

prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.
Působí jako profesor na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se proměnami postsocialistických měst a jejich prostorové struktury a sídelního systému s důrazem na metropolitní oblasti. Zaměřuje se zejména na procesy suburbanizace a rezidenční segregace a na jejich rizikové důsledky pro společnost.


weby uniweb

Komentáře

Váš komentář článku...

Zadejte vaše jméno
Zadejte váš email
Zadejte komentář
škoda plus auto cb

Hlavní zprávy

 

čez zprávy 2018
seo uniweb