Po zemřelém nájemci zůstala unikátní sbírka. Dřevění kuřáčci i Merkur mají nové místo v muzeích

Při vyklízení bytu po zemřelém nájemci narazili pracovníci ÚZSVM v Plzni na předměty, které v běžné pozůstalosti nebývají. Objevili ucelenou sbírku tradičních dřevěných krušnohorských „kuřáčků“ a také elektricky funkční modely ze stavebnice Merkur. Součástí byla i certifikace českého rekordu za největší kolekci elektricky funkčních modelů postavených jednou osobou.

Jelikož šlo o předměty se sběratelskou a kulturní hodnotou, úřad informoval ministerstvo kultury. Výsledek je neobvyklý a pro veřejnost příznivý: sbírka neskončí v dražbě. Dřevěné krušnohorské kuřáčky převzalo Národní muzeum a modely z Merkuru zamířily do Moravského zemského muzea.

Kuřáčci z Krušnohoří

Krušnohorské kouřící figurky, známé i pod německým názvem Räuchermänner, patří k typickým výrobkům českého i německého Krušnohoří. Často zobrazují místní řemesla a postavy z každodenního života – objevují se horníci, kominíci, pekaři, ale i vojáci nebo třeba sněhulák.

Společným detailem všech figurek je dýmka. Do figurky se vloží zapálený tzv. „františek“ a kouř pak vychází tak, že to vypadá, jako by postava opravdu kouřila.

Rekord z ledna 2022

Podle ÚZSVM certifikát odkazuje na zápis v České databance rekordů. Ten pochází z ledna 2022 a týká tvůrce z Plzně. Během deseti let postavil celkem 106 elektricky funkčních modelů ze stavebnice Merkur. Používal i další materiály, například dřevo a různé figurky.

Modely zachycují lidskou práci, zábavu i pohyb strojů. „Život“ jim dodávají elektromotorky napájené přes transformátor ze sítě; přenos pohybu zajišťují gumičky nebo ozubená kola. Podle popisu bylo stavění pro tvůrce i způsobem, jak se vyrovnávat se zdravotními potížemi spojenými s invaliditou.

Merkur - česká klasika z Police nad Metují

Stavebnice Merkur má v Česku dlouhou tradici. Je spojená s Police nad Metují, kde se kovové díly pro malé konstruktéry vyrábějí od počátků v 20. letech minulého století. Dnes na tuto historii navazuje i muzeum v Polici nad Metují.

Pro Plzeň a Plzeňský kraj je nález připomínkou, že mimořádné sbírky někdy vznikají tiše, doma u pracovního stolu. A že i při obyčejném vyklízení bytu mohou „zprávy Plzeň“ přinést překvapení, která nakonec skončí tam, kam patří – v muzeu.