Podzimní série přednášek a diskusí připravená spolkem Pěstuj prostor tematizuje architekturu a urbanismus mezi lety 1948 a 1989; akcentuje přitom dění v Plzni. Během druhého dílu cyklu představí pražská historička umění a architektury Martina Hrabová výjimečnou osobnost a dílo architekta a plzeňského rodáka Františka Sammera (1907–1973). Přednáška se bude konat 16. listopadu od 18:00 v budově 20. ZŠ v Brojově ulici v Plzni na Slovanech.
--------
Dovednosti a praxi Františka Sammera formovalo prostředí Le Corbusierova ateliéru v Paříži. Sammer patřil na počátku třicátých let 20. století do okruhu nejbližších spolupracovníků slavného architekta. Posléze působil v bývalém Sovětském svazu, Japonsku a Indii, odkud v roce 1942 narukoval do britské armády. V domácím prostředí byl Sammer dlouho znám zejména jako architekt prvních realizací ve stylu socialistického realismu, tzv. Superbloku na sídlišti Slovany v Plzni.
Přednáška se zaměří na mezinárodní kontext Sammerovy profesní dráhy a na východiska jeho tvorby, aby zasadila jeho poválečné působení v Plzni do širších souvislostí. Pokusí se tak spojit doposud zdánlivě oddělené kapitoly architektova dobrodružného života.
Vstupné na akci činí 50 Kč. Vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na www.plzenskavstupenka.cz a GoOut.cz.
FB událost: bit.ly/plzenpovalecna2
***
Třetí díl cyklu Plzeň poválečná, jehož konání umožnila podpora města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury, se uskuteční ve středu 30. listopadu od 18 hod. v budově SPŠ dopravní (Karlovarská 99) v Plzni. Hovořit se bude o hodnotách, možnostech adaptace, a udržitelnosti staveb vzniklých v letech 1948–1989. Pozvání k diskuzi o přítomnosti a budoucnosti poválečné architektury přijali architekti Marek Tichý (TaK Architects), Jan Schindler (Schindler Seko Architects), Martin Zaiček (Slovenská komora architektov a Spoločnosť Jaromíra Krejcara) a vedoucí Odboru památkové péče Magistrátu města Plzně Karel Zoch.
***
Martina Hrabová je historička umění se specializací na dějiny moderní architektury v přeshraničních souvislostech. Ve své doktorské práci se věnovala českým asistentům v Le Corbusierově ateliéru, mezi nimiž patřil k nejvýraznějším osobnostem plzeňský architekt František Sammer. V knize Galaxie Le Corbusier: svět přátel na fotografiích ze sbírky Františka Sammera se Hrabová věnuje sociálním vazbám z pařížského ateliéru prostřednictvím dobových fotografií, které v roce 2016 objevila v zapomenutém Sammerově archivu v Indii. Zabývá se otázkami sociálního a kulturního kontextu výměny myšlenek a mechanismů vytváření mýtů v historii umění a architektury.
