Plzeňský kraj se v 1. čtvrtletí 2022 může pochlubit čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou přepočtenou na osoby plně zaměstnané mezi jednotlivými kraji České republiky, která činila 35 727 Kč. Lépe jsou na tom kraje Hl. město Praha (48 498 Kč), Středočeský (37 582 Kč) a Jihomoravský (37 171 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla zjištěna v Karlovarském kraji, a to 32 605 Kč, což je o 5 324 Kč méně, než je republikový průměr (37 929 Kč). Je třeba zdůraznit, že průměrná mzda v ČR je ovlivněna především výší mzdy v kraji Hl. město Praha, výše průměrné mzdy v ČR tak nedosahuje již žádný jiný kraj. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ve všech krajích průměrná mzda nominálně vzrostla, nejvíce v Karlovarském kraji (o 8,2 %), nejméně pak v kraji Ústeckém (o 5,7 %). Spotřebitelské ceny v ČR celkem se zvýšily za uvedené období až o 11,2 %, ve všech 14 krajích i v ČR celkem tak došlo k reálnému poklesu mezd. V celorepublikovém úhrnu průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla o 7,2 %, reálně se však snížila o 3,6 %. Medián mezd činil 31 923 Kč a vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 6,6 %, u mužů dosáhl 34 362 Kč, u žen 29 262 Kč.
Počet zaměstnanců se oproti stejnému období předchozího roku v kraji zvýšil o 1,0 % na 210,4 tisíc. K nárůstu počtu zaměstnanců došlo ve 12 krajích ČR, nejvýraznějšího navýšení bylo dosaženo v Praze (o 3,0 %), pokles byl zaznamenán v Ústeckém (o 0,3 %) a Moravskoslezském (o 0,2 %) kraji. V celé České republice se evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plně zaměstnané zvýšil o 44,7 tisíc zaměstnanců, tj. o 1,1 %.
Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Průměrná hrubá měsíční mzda přepočtená na osoby plně zaměstnané zohledňuje délku pracovního úvazku.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený vyjadřuje přepočet na plně zaměstnané (s plnou pracovní dobou). Do evidenčního počtu zaměstnanců se zahrnují všichni stálí i dočasní zaměstnanci, kteří jsou ke zpravodajské jednotce v pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je pracovní vztah). Nezahrnují se např. ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (nepracují-li současně v pracovním poměru), učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, osoby vykonávající veřejné funkce (např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci, aj.).
