Středověk na vlastní kůži. Radyně nabídla barvení vlny, keramiku i ochutnávky

Hrad Radyně se v sobotu 15. srpna na několik hodin vrátil do středověku. Návštěvníci nesledovali historii pouze prostřednictvím výkladu a vystavených předmětů. Mohli vidět práci s vlnou, prohlédnout si dobovou keramiku a ochutnat pokrmy připravené během ukázky středověkého vaření.

Archeologické léto přilákalo na jednu z nejvýraznějších dominant Plzeňska velké množství zájemců. Komentované prohlídky byly zcela obsazené, což potvrdilo, že archeologie dokáže oslovit veřejnost, když se spojí odborné poznatky s názornými ukázkami.

Středověk nebyl jen za vitrínou

Program návštěvníkům přiblížil především každodenní život lidí ve středověku. Místo pouhého pohledu na hotové předměty mohli sledovat postupy, kterými vznikaly, a lépe si představit množství práce ukryté za věcmi běžné potřeby.

Jedním ze zastavení byla středověká keramika. Nádoby tehdy nesloužily pouze k ukládání potravin. Používaly se při vaření, stolování i skladování zásob a patřily k základnímu vybavení domácností.

Od ovčí vlny až k obarvené látce

Velkou pozornost přitahovalo zpracování vlny a výroba látek. Návštěvníci se seznámili s tím, jak dlouhá cesta vedla od získání surové vlny až k materiálu využitelnému pro výrobu oděvů.

Součástí programu byla také ukázka barvení. Příprava barevných látek v minulosti vyžadovala znalost vhodných přírodních surovin i správných pracovních postupů. Výsledná barva závisela na použitém materiálu, způsobu přípravy i délce samotného barvení.

Praktické ukázky umožnily návštěvníkům pochopit, proč patřilo zpracování textilu k časově náročným činnostem. Oblečení nevznikalo během několika minut v obchodě, ale bylo výsledkem řady navazujících prací.

Ochutnávka ukázala také středověkou kuchyni

Historii bylo možné na Radyni poznávat také prostřednictvím chutí a vůní. Při ukázce středověkého vaření návštěvníci sledovali přípravu pokrmů a následně mohli výsledky ochutnat.

Právě vaření patřilo k částem programu, které dokázaly minulost přiblížit bez dlouhého odborného výkladu. Návštěvníci si mohli udělat konkrétnější představu o tom, jaké možnosti měli tehdejší obyvatelé, jak pracovali s dostupnými surovinami a kolik času příprava jídla vyžadovala.

Radyně nabídla autentickou kulisu

Pro podobnou akci představuje hrad Radyně mimořádně působivé prostředí. Královský hrad vznikl v letech 1356 až 1361 za vlády Karla IV. Původně dostal na počest panovníka jméno Karlskrone, v českém prostředí se však tento název neujal.

Postupně se začalo používat pojmenování Radyně podle vrchu a buližníkové skály, na které byl hrad vybudován. Stavba měla chránit důležitou obchodní cestu vedoucí z Prahy přes Řezno do Norimberka.

Zřícenina stojí v nadmořské výšce 567 metrů a dodnes tvoří jednu z nejznámějších dominant okolí Plzně. Spojení historického prostoru s ukázkami řemesel tak návštěvníkům pomohlo představit si středověký život přímo v místě, které je jeho skutečnou součástí.

Archeologie jako živý obor

Akce zároveň připomněla, že archeologie není pouze hledáním vzácných předmětů ukrytých v zemi. Z nalezených střepů, zbytků staveb, nástrojů, kostí a dalších stop se odborníci snaží rekonstruovat každodenní život minulých společností.

Názorné ukázky řemesel pomáhají veřejnosti pochopit, jak se archeologické poznatky ověřují a jak mohou zdánlivě obyčejné předměty vypovídat o životě před stovkami let. Pro děti i dospělé jde často o srozumitelnější cestu k historii než při samotném pohledu do muzejní vitríny.

Na programu spolupracovalo několik organizací

Program na Radyni připravili odborníci z Katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni společně se spolkem Oživená (pre)historie.

Na průběhu akce se podílel také Občanský spolek Hůrka a Radyně, který se dlouhodobě věnuje historickým a kulturním památkám ve Starém Plzenci a jeho okolí.

Velký zájem a zaplněné prohlídky ukázaly, že spojení odborného výkladu, autentického prostředí a praktických ukázek funguje. Návštěvníci odcházeli nejen s novými poznatky, ale také s konkrétní představou o tom, jak mohl vypadat každodenní život našich předků.

Archeologické léto pokračuje po celé republice

Akce na Radyni byla součástí celorepublikového projektu Archeologické léto. Jeho sedmý ročník probíhá od června do září 2026 a propojuje archeologická pracoviště, muzea i další odborné instituce.

Projekt koordinují archeologické ústavy Akademie věd České republiky v Praze a Brně. Jeho cílem je představovat veřejnosti významné archeologické lokality přímo v terénu a umožnit zájemcům setkání s odborníky, kteří se jejich výzkumu věnují.

Komentované prohlídky se konají na řadě míst po celé České republice. Aktuální termíny, informace o jednotlivých lokalitách a možnost rezervace jsou zveřejněny na webu www.archeologickeleto.cz.