Rektor ZČU k referendu o EU

Vzhledem k blížícímu se referendu o vstupu České republiky do Evropské unie vydal své prohlášení rektor Západočeské univerzity v Plzni Zdeněj Vostracký.
"Při rozhodování o vstupu do evropské unie budeme volit ANO nebo NE. U svatebního obřadu máme také jen tyto dvě možnosti. Nelze říci ANO, ALE ... Když řekneme ANO, mělo by to být za předpokladu důvěry v sebe, důvěry ve schopnost společně žít rozumově i emotivně a při vědomí, že bude nutné snášet to dobré i to horší, co život přináší.
Odpověď, která Vás při rozhodování napadne nejdříve, bývá často pravdivá. Představme si mapu Evropy a vyhledejme tam malou Českou republiku, obklopenou mnoha zeměmi, které budou členskými zeměmi Evropské unie. Jsme evropskou křižovatkou mezi západem a východem i mezi severem a jihem. Je to, jak již ukázala historie, buď křižovatka významná a bohatá nebo na druhé straně křižovatka zmítaná zájmy okolních mocnějších zemí. O tom, co převáží, bude rozhodovat naše zahraniční orientace ve vztahu k Evropské unii.
Malý národ, který nemůže vynikat svojí vojenskou silou ani ekonomikou se světovou působností, může mít významnou pozici v evropském, ale i světovém společenství jen když bude jakýmsi chytrým Davidem mezi světovými Goliáši. Toto poslání však může plnit jen s dobrou vládou a s vírou ve své schopnosti. V této souvislosti se nabízí připomenout zejména dobu vlády Karla IV.
Hlasovat NE znamená, že nebudeme nikam patřit, budeme izolovanou zemí s údělem průsečíku zájmů se všemi neblahými historickými zkušenostmi politických hrátek, nečistých praktik obchodních, včetně mezinárodních zločineckých aktivit. Budeme mít sílu se tomu bránit? Připomeňme si jen Mnichov před druhou světovou válkou a vývoj po této válce se zájmy z východu. Železná opona znamenala politické i ekonomické oddělení západu a východu. Nebýt členy Evropské unie by znamenalo spuštění jakési sítě opatrnosti a nejistoty, která by obklopovala celou republiku. Hlasování NE znamená nebýt s nikým ve společenství, nepatřit nikam a volit falešnou představu o jistotách, které vlastně v měnícím se světě ani nemohou být.
Čechy jsou zatím ještě žádanou „nevěstou“, ne proto, že mají bohaté banky a zlato jako Švýcarsko, ale proto, že jako v pohádce "Sůl nad zlato" mají to cennější než je zlato, mají "sůl". Sůl ve vzdělaných, tvořivých a pracovitých lidech. Hlasovat ANO znamená zachovat si tuto „sůl“ doma vytvářením prostředí pro děti a mladou generaci, kteří se budou volně pohybovat po celé Evropě a sbírat zkušenosti.
Hlasovat ANO je projevem sebedůvěry a víry v moudrost českého člověka i jeho nebojácnost uplatnit se v otevřeném světě. Volba ANO znamená přirozené zakotvení v centru Evropy, i když bývá často označována za „sňatek z rozumu“. S odpovědí ANO, chceme do Evropské unie, je následně spojena výzva i povinnost kultivovat naše vnitřní prostředí. Přejme si proto, abychom v novém motivujícím prostředí příjemně překvapili okolí i sebe.
Volba nemůže být o současných pocitech, ale o tušení budoucnosti. Umíme si představit jak bude vypadat svět v příštích letech? Jaký vliv budou mít země, které se dnes v Asii začínají probouzet? Dokázal si ještě nedávno někdo představit současné formy terorismu? Při rozhodování by mladá generace měla myslet na nově se otevírající příležitosti, střední generace na možnosti svého uplatnění a starší generace hlavně na své děti a vnuky. Dívat se na budoucnost s horizontem více než deseti let.
Podobně jako v osobním životě vstupujeme do rozhodování poprvé a nezávisle na množství prožitých roků nám chybí „zkušenosti z budoucnosti“. Pochyby jsou proto samozřejmé, ale nejsou spojeny se zásadním postojem k rozhodování.
Jaká volba vás tedy nejdříve podvědomě napadá? Mne jen ANO."