Rostlinou roku 2026 jsou Hořce a hořečky, ustupují kvůli zanikajícím lukám

Hořce a hořečky – rostliny s typicky modrými květy, známé především z horských luk – byly vyhlášeny Rostlinou roku 2026. Každoroční volbu pořádá Česká botanická společnost společně s Českým svazem ochránců přírody. Cílem je upozornit, že řada druhů z těchto rodů v Česku rychle ustupuje.

Téma připomněla i Zoo a botanická zahrada města Plzně. Pro obyvatele západních Čech je to zároveň dobrá i špatná zpráva: některé vzácné hořečky se v Plzeňském kraji stále drží, ale bez pravidelné péče z krajiny mizí.

Vzácné druhy mizí, louky zarůstají

V Česku roste devět druhů hořců a pět druhů hořečků. S výjimkou nepůvodního hořce žlutého jsou podle ochranářů a botaniků ostatní druhy považovány za ohrožené.

Společným problémem je úbytek tradičně obhospodařovaných luk a pastvin. Tam, kde se přestane kosit nebo pást, porosty postupně zarůstají a citlivé druhy, které potřebují otevřené travní porosty, z těchto míst časem vymizí.

Pomůže sečení, pastva i odstranění náletů

S tématem jsou spojené doprovodné akce pro veřejnost i odborníky — plánuje se konference, putovní výstava, tematická publikace a naučné vycházky.

Autoři projektu zdůrazňují i praktickou stránku ochrany. Zájemci se po dohodě se správci území a ochranáři mohou zapojit přímo do péče o lokality. Jde například o odstraňování stařiny, vyřezávání náletových dřevin, sečení nebo řízenou pastvu. Tyto zásahy rozhodují o tom, zda se hořce a hořečky udrží i v následujících letech.

Příklad ze západních Čech

U některých druhů už jde doslova o boj o přežití. Hořeček drsný Sturmův byl v minulosti v Česku známý z více než stovky lokalit, dnes je potvrzen jen na zlomek z nich. Nejvíce výskytů přetrvalo v západních Čechách, zejména na Tachovsku.

Hořečky nejsou silní konkurenti; k obnově potřebují pravidelně „otevíranou“ louku. Pastva — často koz nebo ovcí — dokáže vykonat práci, kterou samotné sečení někdy nezvládne.

Plzeňská botanická zahrada zkoušela pomoci hořci jarnímu

U tří kriticky ohrožených druhů hořců a hořečků už vznikly záchranné programy. Nejde jen o sledování počtu rostlin, ale i o cílenou péči o jejich stanoviště.

Plzeňská botanická zahrada se zapojila do snah pomoci i hořci jarnímu. Zkoušela vegetativní rozmnožování z materiálu z nížinné lokality u obce Rovná nedaleko Strakonic. Tato populace je podle odborníků v Česku unikátní, dlouhodobě se však ukázala jako neudržitelná a její další osud je nejistý.