Plzeň se v neděli připojila k celostátním protestům za nezávislost České televize a Českého rozhlasu. Účastníci pochodu varovali, že nahrazení poplatků penězi ze státního rozpočtu může veřejnoprávní média vystavit většímu politickému tlaku. Návrh podle dostupných údajů počítá také se snížením financí pro obě instituce zhruba o 1,4 miliardy korun.
V Plzni se v neděli 17. května 2026 k celostátním pochodům na podporu veřejnoprávních médií přidaly stovky lidí. Podobné akce proběhly ve stejný den i v dalších krajských městech. Účastníci vyjadřovali nesouhlas s vládním záměrem přesunout financování České televize a Českého rozhlasu přímo do státního rozpočtu.
V centru Plzně se lidé nejprve sešli na úvodní části programu, poté vyrazili po Klatovské třídě na náměstí Míru, kde sídlí Český rozhlas Plzeň. Pochod zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii.
Organizátoři i účastníci varovali, že přesun financí pod státní rozpočet by mohl zvýšit politický tlak na redakce. V debatách zaznívaly i obavy, že by se Česko mohlo přiblížit modelům, které kritici spojují s Maďarskem nebo Slovenskem.
Návrh ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) počítá se zrušením rozhlasových a televizních poplatků a jejich nahrazením pevnou částkou ze státního rozpočtu. Podle zveřejněných parametrů by se celkové finance pro obě instituce snížily o přibližně 1,4 miliardy korun: přibližně o miliardu pro Českou televizi a o 400 milionů pro Český rozhlas.
Nyní lidé platí 150 korun měsíčně za službu České televize a 55 korun za Český rozhlas. Oddělení financování od poplatků je jedním z hlavních bodů, které odpůrci považují za riziko pro stabilitu a nezávislost obou institucí.
Pracovní připomínkování návrhu skončilo se zhruba třemi stovkami podnětů. Kritika směřuje jak proti samotnému záměru, tak proti nejasnostem v textu a možným střetům s evropskými pravidly.
Ministr kultury uvedl, že nechce dělat zásadní změny, připouští však úpravy tam, kde se připomínky opakují a jsou věcné. Jedním z diskutovaných témat je lepší zakotvení role regionálních studií, což rezonuje i v krajích včetně Plzeňského kraje.
Do sporu se promítla i situace uvnitř médií. Zaměstnanci veřejnoprávních redakcí na jaře hovořili o stávkové pohotovosti a část protestů se rozjela už v dubnu mezi studenty. V Praze proběhl také pochod k budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici.
Podle průzkumu agentury NMS pro Novinky.cz většina lidí chce, aby Česká televize i Český rozhlas nadále plnily roli nezávislého zdroje zpráv a nabízely široký rozsah pořadů. Důvěra v obě instituce se ale liší podle politických preferencí voličů.
V Plzni i dalších městech tak protesty pokračují v době, kdy vláda návrh upravuje. Výsledek rozhodne o tom, jak stabilní budou rozpočty obou médií a jak silné budou právní záruky jejich nezávislosti.