Rysi opět obsazují Šumavu, monitoring potvrdil rekordních 27 jedinců

V pohraničních lesích Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les bylo v monitorovací sezoně 2024/2025 potvrzeno 27 samostatných rysů. Ochranáři výsledek hodnotí jako další signál, že se šelmám na hraničním hřebeni daří a že tu nacházejí vhodné podmínky.

Ze zjištěných jedinců bylo 12 samic a 8 samců, u sedmi rysů se pohlaví určit nepodařilo. Podle pracovníků, kteří monitoring zajišťují, jde zároveň o druhý nejvyšší počet od roku 2009, kdy se na vybraném území provádí každoroční společné sčítání.

Mláďata u všech samic, rekordních bylo 22

Silnou zprávou je i reprodukce. U všech dvanácti potvrzených samic se podařilo zaznamenat mláďata, celkem jich bylo 22 — nejvíc v jedné monitorovací sezoně. Stejné číslo bylo zjištěno jen v sezoně 2018/2019.

Jedna ze samic, rysice Surya, měla tři mláďata. Osm samic mělo po dvou mláďatech, tři samice po jednom. K lepšímu přehledu přispěly i další fotopasti umístěné v rámci jiných projektů.

109 fotopastí na ploše 820 km2

Monitoring probíhá na ploše 820 kilometrů čtverečních. Tým rozmístí na 69 lokalitách celkem 109 fotopastí a nechává je v terénu zhruba 100 dní. Část zařízení míří na lesní cesty a turistické stezky, protože právě tudy rysi často procházejí; další fotopasti jsou na místech, kde šelmy značkují.

Pro jistou identifikaci se obvykle instalují dvě fotopasti proti sobě — zoologové potřebují snímky z obou boků zvířete. Každý rys má totiž vlastní „mapu“ skvrn na srsti, což umožňuje rozlišit jednotlivé jedince a porovnat je s fotografiemi z předchozích let.

Šumava je klíčová i pro Plzeňský kraj

Šumava neleží jen v jižních Čechách — její chráněné území zasahuje i do Plzeňského kraje, hlavně na Klatovsku. Proto jde i o téma, které se dotýká čtenářů z Plzně a okolí. V rubrice typu zprávy Plzeň má podobná bilance své místo: rys je jedním ze symbolů návratu velkých šelem do západních Čech.

Český národní park vznikl v roce 1991 a má rozlohu 68 064 hektarů. Bavorský les byl vyhlášen v roce 1970 a dnes má 24 250 hektarů. Společně tvoří mimořádně rozsáhlý blok chráněné přírody na hranici Česka a Německa.

Dlouhodobá data ukazují i věk rysů

Pravidelné sledování na Šumavě a v Bavorském lese probíhá desítky let. Díky tomu mají ochranáři přehled nejen o počtech, ale i o věku některých zvířat. Nejstarší dosud zaznamenané jedince — rysici Noru a rysa Kiku — se dožily 14 let. Za nejstarší aktuálně pozorovanou samici je považovaná rysice Geli, narozená v roce 2013.

U zvířat, která byla zaznamenaná alespoň dva roky po sobě, vychází průměrný věk 6,1 roku. Podle správců parků to naznačuje, že část populace tu dokáže přežívat dlouhodobě.

Populace drží, pořád ale stojí o propojení

Výsledky za sezonu 2024/2025 podle odborníků podporují opatrný optimismus. Současně ale připomínají, že šumavská přeshraniční populace zůstává relativně izolovaná. Do budoucna by jí pomohlo lepší propojení s dalšími výskyty rysů ve střední Evropě, což může zvýšit šanci na dlouhodobě stabilní populaci.

Rys ostrovid patří v Česku mezi zvlášť chráněné živočichy v kategorii silně ohrožený; lov není povolen. Odborníci proto spoléhají především na kombinaci dlouhodobého monitoringu, ochrany klíčových území a zlepšení průchodnosti krajiny mimo národní parky.