Úřad budky vybral, objednal a zaplatil, přičemž v pátek 14. 2. 2020 je Karel Makoň s Milošem Paiskerem st. na úřadě převzali a začali ihned osazovat. "Pro uchycení poměrně těžkých, ale zato dlouhověkých, vyzkoušených a nejlepších budek co znám, jsme zvolili šetrný způsob přichycení pomocí ocelového lanka. Původní drátěný závěs byl tím pádem nahrazen ocelovým lankem zajištěným kovovou sponkou, tak aby budka byla uchycena bezpečně, nespadla a mohla minimálně 30 let plnit svou funkci," líčí Makoň.
S instalací budek začali krátce po deváté hodině v parku pod divadlem Josefa Kajetána Tyla a přes Smetanovy sady za účasti štábu České televize pokračovali do sadů Kopeckého, Šafaříkových až Křižíkových. Za doslova aprílového počasí pak do 15. hodiny v pátek rozvěsili pouze 10 budek. "Dalších 13 jsem jich pak o víkendu rozvěsil s děvčaty v Mlýnské strouze, Štruncových sadech a na soutoku řeky Radbuzy a Mže," dodává Makoň.
Budky jsou určeny pro hnízdění sýkor, špačků, vrabců a speciální černé jsou pak jako úkryt pro netopýry, kteří se na lokalitě zejména ve Smetanových sadech pravidelně vyskytují.
Cílem celé akce je nejenom nabídnout drobným pěvcům žijícím v parkovém okruhu kvalitní a bezpečné hnízdní možnosti, ale i výchovně působit na širokou veřejnost. "Sady denně projde velké množství lidí a až uvidí, že město se stará o bydlení nejen svých lidských obyvatel, ale i těch ptačích, třeba si budou chtít stejnou budku pro své opeřence pořídit i oni. Navíc hnízdící ptáci jsou určitým oživením lokality a určitým indikátorem zdravého životního prostředí a stylu. Prostě zejména drobní zpěvní ptáci do parků a k zeleni podle mě patří. To už nemluvím o ptačím zpěvu, mísícím se zejména v létě s hudbou znící z oken konzervatoře u sochy Martina Kopeckého, či „mazaných“ a ukřičených vrabčácích, kteří s velikou oblibou ozobávají zejména v létě hmyz nalepený na předních maskách zaparkovaných automobilů," konstatuje ornitolog.
Budky v městských parcích v Plzni nejsou žádnou novinka. V roce 2000 spolek zvířecích záchranářů díky podpoře městského Nadačního fondu Zelený poklad nechal vyrobit a rozmístil celkem 290 ptačích budek a polobudek zejména do polesí Zábělá, Pytel a Háj i větších městských parků.
Přičemž v roce 2011 na budky navázali a opět v rámci činnosti DES OP realizovali projekt pro Plzeňskou teplárenskou a.s., která přišla s nápadem a přispěla na výrobu i rozmístění celkem 500 ptačích budek do všech mateřských škol na území města Plzně. V obou případech se však jednalo o klasické dřevěné budky, které dnes už dosluhují a postupně se rozpadají.
Budka je starost
Výrobou a pověšením ptačí budky však akce nekončí. Každá budka musí splňovat určité parametry, musí být pro ptáky bezpečná, funkční a musí se udržovat, pravidelně kontrolovat i čistit. U dřevěných budek je to kolikrát komplikované, jelikož se rozpadají a jsou poničeny častěji než budky, které jsme osazovali teď. To však nemění nic na tom, že i tento typ betonových budek je třeba jednou za čas vyčistit.
Další věc je samotná instalace budky. Vybrat vhodné místo, dostatečně upevnit a to vše tak, aby ptáci či netopýři budku využívali a neměli problémy třeba při vyvádění mláďat. "To vše zejména v městském prostředí není podle ornitologů zrovna snadná věc, a tak když už město (úřad) se rozhodl do budek investovat a pořídil ty nejlepší, tak jsme nabídli své zkušenosti a budky rozmístili," říká ochránce přírody.
"O tom, jak jsme si ve finále naběhli a že to nebyla žádná legrace, se můžete sami přesvědčit z přiložených fotografií od Taťány Typltové z páteční instalace (14. 2. 2020). Z původně jednodenní akce to byla akce na tři dny a s tím jsme nepočítali," dodává Karel Makoň.
