Po jedenáctileté pauze se na horskou louku u Schachtenhausu vrátila tradiční česko-bavorská slavnost. Přes 600 pěších návštěvníků a cyklistů vystoupalo do výšky 1 150 metrů za hudbou, tancem a regionálními specialitami. Jedna z výprav vyrazila z Prášil. Setkání připomnělo také historii domu a význam někdejších lesních pastvin.
Mraky zakryly horské vrcholy a teploměr ukazoval kolem dvaceti stupňů. Přesto se v neděli 2. srpna už od rána vydávaly z několika míst na cestu skupiny pěších návštěvníků a cyklistů. Jejich společným cílem byl Schachtenhaus, historický dům stojící na bývalé lesní pastvině ve výšce přibližně 1 150 metrů.
Tradiční Schachtenhausfest se sem vrátil po dlouhých jedenácti letech. Poslední ročník se uskutečnil v roce 2015. Zájem o obnovenou slavnost předčil očekávání pořadatelů – nahoru vystoupalo více než 600 lidí z Bavorska, Česka i vzdálenějších částí regionu.
Na rozdíl od běžných slavností se návštěvníci nemohli dopravit až k místu autem. Cesta vzhůru byla součástí celého zážitku. Někdo vyrazil samostatně, další se připojili k hvězdicovému pochodu. Pořadatelé připravili celkem šest pěších výprav a dvě cyklistické trasy, které směřovaly ke Schachtenhausu z různých stran.
Skupiny vyrážely například ze Scheuerecku, Buchenau, Spiegelhütte, Frauenau či Bayerisch Eisensteinu. Doprovázeli je rangeři, pracovníci národního parku, představitelé okolních obcí i regionálních spolků. Jednu z pěších výprav vedla ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schusterová.
Česká skupina se vydala na cestu z Prášil. Doprovázeli ji ředitel Národního parku Šumava Pavel Hubený a starosta Prášil Josef Rada. Společný příchod návštěvníků z obou stran hranice připomněl, že šumavské a bavorské lesy sice rozděluje státní hranice, ale přírodně i kulturně tvoří jeden celek.
Po výstupu čekala na návštěvníky odměna v podobě regionálních specialit. Členové sekce Lindberg-Falkenstein Bavorského lesního spolku připravovali grilované pokrmy, tradiční Sterz, bavorský eintopf Pichelsteiner i domácí koláče.
Bývalá lesní pastvina se na několik hodin proměnila v horské společenské centrum. O hudbu se postaraly soubory Schachtenhaus Musi, Riesberg-Viergsang kolem Michaela Graßla a Kircha-Höh-Musi z Lindbergu. Českou stranu zastupovala Veselá dudácká muzika z Katovic.
Členové krojového spolku Trachtenverein Lindberg předvedli tradiční tance. Pro děti připravili pracovníci ekologické výchovy Národního parku Bavorský les tvořivé a přírodovědné aktivity. Na bezpečnost návštěvníků po celý den dohlíželi dobrovolní hasiči a členové horské služby.
Ředitelka Národního parku Bavorský les Ursula Schusterová přiznala, že ji tak vysoká návštěvnost překvapila. Připomněla, že poslední slavnost u Schachtenhausu proběhla v roce 2015 a obnovení tradice ukázalo, jak silný vztah mají lidé k horským loukám i historickému domu.
Podobně reagoval také předseda pořádající sekce Lesního spolku Lindberg-Falkenstein Franz Winter. Schachtenhaus je podle něj pro mnoho obyvatel regionu mimořádným místem klidu, ke kterému se opakovaně vracejí.
„S každým metrem, o který člověk vystoupá, nechává život v údolí za sebou.“Eugen Stadler, druhý starosta obce Lindberg
Mezi hosty byli rovněž místostarostka Zwieselu Elisabeth Pfefferová, starosta Frauenau Fritz Schreder, zástupce zemského rady okresu Regen Helmut Plenk, zemský poslanec Toni Schuberl či předseda Bavorského lesního spolku a zemský rada okresu Freyung-Grafenau Sebastian Gruber.
Během slavnosti zazněla také vzpomínka na Günthera Hannese, čestného předsedu sekce Lesního spolku Lindberg-Falkenstein. Dlouholetý podporovatel spolupráce spolku s národním parkem zemřel 13. července 2026 ve věku 76 let.
Podle Ursuly Schusterové dokázal svou otevřeností spojovat lidi a získávat je pro ochranu přírody. Jeho práce byla úzce spojená právě s péčí o horské pastviny a zachováním jejich kulturního odkazu.
Výrazem Schachten se v Bavorském lese označují horské louky vzniklé někdejším pastevectvím. Jde o ostrůvky otevřené krajiny uprostřed rozsáhlých lesů, které připomínají dřívější způsob života místních obyvatel. Současně poskytují životní prostor rostlinám a živočichům vázaným na nezalesněné plochy.
Aby louky znovu nezarostly, pomáhají je udržovat lidé i hospodářská zvířata. Přibližně desetihlavé stádo plemene Rotes Höhenvieh tráví letní měsíce v horských polohách a střídavě se pase na loukách Hochschachten, Ruckowitzschachten a Albrechtschachten.
Na podzim se zde pravidelně koná také den péče o Schachteny. Dobrovolníci společně s Lesním spolkem a správou národního parku odstraňují náletové dřeviny a pomáhají udržet historické pastviny otevřené. Právě jejich kulturní význam vedl Ursulu Schusterovou k označení těchto míst za „perly v moři lesů“.
Louku v okolí dnešního Schachtenhausu začali zemědělci z Lindbergu využívat už v roce 1622. Samotná pevná obytná budova byla postavena v roce 1830 a sloužila jako zázemí lesních dělníků pracujících pro sklářské panství Buchenau. Dnes je chráněnou památkou.
V roce 1934 přešel dům spolu s okolními lesy do vlastnictví státu. Po druhé světové válce v něm nalezli dočasné útočiště také vysídlenci z Čech. Poslední stálí obyvatelé Schachtenhaus opustili v roce 1952.
Nedělní slavnost jeho obvyklý klid na několik hodin vystřídala hudbou, tancem a hovory stovek návštěvníků. Poté se lidé znovu rozešli po lesních cestách do Bavorska i na českou stranu Šumavy. Schachtenhaus se vrátil ke svému tichu, obnovená tradice ale ukázala, že toto odlehlé místo zůstává pro obyvatele obou stran hranice stále živé.