Silně ohrožení čápi černí dostali kroužky. Na Plzeňsku se povedlo jen jedno hnízdění

Kroužkování čápů černých patří k nejcitlivějším zásahům v terénu. Silně ohrožení ptáci si hnízda staví hluboko v lesích, daleko od lidí, a proto musí odborníci postupovat rychle, opatrně a s maximálním respektem k hnízdícímu páru i mláďatům.

Zkušení přírodovědci nejprve bezpečně vyšplhají až k hnízdu. Mláďata poté na krátkou chvíli snesou dolů, kde dostanou jedinečný identifikační kroužek. Díky němu lze později zjistit, kam se mladí čápi vydají, kde budou zimovat a zda se jednou vrátí zpět do oblasti, kde se vylíhli.

Samotné kroužkování je velmi citlivá práce. Zkušení odborníci vyšplhají až k hnízdu, odkud mláďata na krátkou dobu snesou dolů, kde dostanou svůj jedinečný kroužek. Díky němu lze později zjistit, kam se mladí čápi vydají, kde budou zimovat nebo jestli se jednou vrátí zpět do Brd hnízdit.

správci CHKO Brdy

Kromě nasazení kroužků přírodovědci kontrolují také zdravotní stav mláďat a provádějí základní měření. Jakmile je vše hotové, mladí čápi se vracejí zpět do hnízda. Rodiče je podle odborníků bez potíží přijímají.

V tomto období jsou mladí čápi ještě pokrytí šedobílým prachovým peřím a většinu času tráví v hnízdě. Rostou ale velmi rychle. Během několika týdnů z nich vyrostou silní letci, kteří se vydají na svou první dlouhou cestu do zimovišť.

přírodovědci

Brdům jsou věrní

Čápi černí se do Brd opakovaně vracejí. I letos sem zamířil první navrátilec z Afriky. Lidé je mohou při troše štěstí zahlédnout, jak krouží nad krajinou nebo loví drobné ryby v místních potocích a řekách.

Na rozdíl od známějších čápů bílých se čápi černí drží spíše stranou. Vyhledávají klidná lesní území a hnízda si staví na stromech, často v místech, kam se běžný návštěvník vůbec nedostane.

Jak čápa černého poznat v letu

Rozdíly oproti čápu bílému jsou při letu výrazné. Čáp černý má tmavý krk i celá křídla, takže z dálky působí téměř jednolitě tmavě. Čáp bílý má naopak krk čistě bílý a při pohledu zespodu jsou jeho křídla černobílá, černé jsou především letky.

Typický je také letový postoj čápa černého. Hlavu drží níže než tělo, takže může na první pohled vypadat, jako by měl na zádech drobný „hrb“.

Lidé si jej navíc často pletou s volavkami, které jsou v Česku běžnější. Rozdíl je hlavně v držení krku a celkové siluetě ptáka.

Volavka letí s krkem staženým do esovitého tvaru, zatímco čáp černý jej má natažený dopředu. Volavka má navíc užší, špičatější křídla a celkově lehčí siluetu, zatímco čáp působí robustněji a jeho let je klidnější a rovnoměrnější.

odborníci

Na Plzeňsku se povedlo jen jedno hnízdění

Kroužkování čápů černých letos probíhalo také v Plzeňském kraji. Akci zajišťovali experti z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrany ptactva, zkráceně DESOP. Úspěšných hnízdění ale bylo podle nich málo.

Z osmi sledovaných lokalit bylo jediné úspěšné hnízdění zaznamenáno na novém hnízdě nedaleko Žihle. Právě tam odborníci okroužkovali dvě mláďata.

Z námi sledovaných osmi lokalit bylo jediné úspěšné hnízdění čápů černých na Plzeňsku zaznamenáno na novém hnízdě nedaleko Žihle. Okroužkovali jsme dvě mláďata. Akce proběhla velice rychle a bez komplikací. Na hnízdo během několika málo minut vylezl Jiří Segeč starší. Za hodinu a půl jsme už byli na cestě zpět do Plzně.

Karel Makoň, šéf spolku DESOP

Právě tato data jsou pro ochranáře důležitá. Pomáhají sledovat, jak se silně ohroženému druhu v regionu daří, kolik mláďat přežívá a zda se čápi černí do stejných oblastí vracejí i v dalších letech.