Soupis rukopisů Západočeského muzea v Plzni

Soupis rukopisů Západočeského muzea v Plzni - to je název publikace, jejíž křest proběhne 20.12. v přednáškovém sále
Západočeského muzea v Plzni.
Rukopisy bývají považovány za nejvzácnější část historických fondů knihoven. Právem, neboť jejich význam pro kulturně-historická bádání je velmi významný. Vypovídací hodnota rukopisů má několik rovin a dokáže oslovit celou řadu vědních oborů. Můžeme začít jazykovědou, která na textech sleduje a dokládá vývoj jazyka, nebo uměním, pro něž je iluminační výzdoba zdrojem cenných poznatků o rozvoji malířské tvorby, o migraci námětů a ikonografii. Samozřejmě, že hlavní oborem je historie, kde jsou rukopisy autentickým zdrojem poznatků o historické společnosti. Pokračovat bychom mohli výčtem dalších oborů, jimž zkoumání rukopisné kultury přináší cenné zdroje poznání.
Zpřístupnění rukopisů odborné veřejnosti však vyžaduje velmi důkladnou a dlouhodobou práci, kterou je možno zúročit často až po několika letech. Pro Západočeské muzeum tato chvíle nastala právě nyní.
Po téměř šest let trvajícím výzkumu můžeme předložit široké veřejnosti novou publikaci z řady Fontes bibliothecarum Musei Plznensis, Vol.2, která obsahuje zpracovaný fond rukopisů Západočeského muzea. Autor, PhDr. Jaromír Linda, PhD., se problematice rukopisů věnuje během celé své vědecké kariéry. Již v prvním působišti, Archivu města Plzně, navázal v roce 1992 spolupráci s muzejní knihovnou a jejím příslibem do budoucna měla být právě tato kniha. I během doby, kdy přednášel na FF UK v Praze, pravidelně dojížděl do Plzně a postupně vznikal soubor popisů jednotlivých svazků. Jeho dokončení, zkompletování a opatření podrobným informačním aparátem (konkordancemi, rejstříky, literaturou) probíhalo již za jeho působení na univerzitě v Bělehradě. Přes všechny problémy se zdárně podařilo práci dokončit a dovést ji do tvaru, který můžeme bez obav předložit veřejnosti.
Sbírka rukopisů Západočeského muzea je velmi různorodá z několika hledisek. Časově ji lze vymezit od 13. do 20. století. Nejstarší rukopis je ze 13. století, čtyři rukopisy jsou ze 14. a čtyři z 15. století. Další dva rukopisy jsou ze 16. století a devět rukopisů ze 17. století. Nejvíce rukopisů pochází z 18. (43) a 19. století (44). 20 rukopisů se vztahuje k 20. století. Pestré je i jazykové složení. Převládá němčina, následována češtinou a latinou. Vyskytují se zde však i texty francouzské, italské, slovinské, hebrejské, perské, arabské, španělské a v jazyce sanskrt. Z hlediska místa vzniku jich nejvíce pochází z Čech, dále z Rakouska, Německa a Švýcarska, Francie a Itálie. Po jednom rukopise je zastoupena Morava, Belgie, Dánsko, Persie, Střední východ, Španělsko a Thajsko.
Z obsahového hlediska lze ve sbírce nalézt různé hudební rukopisy (z této části je také nejstarší svazek – část antifonáře německého původu), biblické texty a komentáře ke Starému i Novému zákonu. Pochopitelně nejvíce poznatků přináší naše rukopisy k plzeňským dějinám, především pozdější redakcí Tannerovy Historie orbis Plsnae, která je ve sbírce zastoupena ve dvou exemplářích, dále dvěma texty, týkající se cechu pekařů a perníkářů a novějším rukopisem Organisace statku čís. P. 473 v Plzni. Zajímavé poznatky přináší rukopis inventáře plzeňského arciděkanství a inventáře františkánské knihovny. Lze rovněž upozornit na cennou výtvarnou výzdobu zejména v rukopisech Compilatio librorum historialium totius bibliae Jana de Utina z pol. 14. st. s řadou kvalitních miniatur a soubor náčrtníků Eleonory z Windischgrätzu z počátku 19. stol. Zajímavými jsou i 3 rukopisy orientálního původu – fragment Koránu z pol. 18. st., básnická skladba Gulistán z r. 1841-42 a životopis Budhy v sanskrtu zapsaný na palmových listech. Další členění a charakteristiky lze nalézt v publikaci, která uvádí celkem 116 položek popisů rukopisů.
Touto novu publikací Soupis rukopisů Západočeského muzea v Plzni aktuálně naše muzeum naplňuje nový zákon o sbírkách, který ve svých novelizovaných paragrafech akcentuje využívání sbírek jak pro vědecké účely, tak i pro nejširší použití celé veřejnosti. Věříme, že se tento příspěvek Západočeského muzea k dalšímu rozvoji poznání stane vítanou a užitečnou pomůckou pro všechny, kdo stále považují historii za učitelku života.