V městských lesích v Plzni vzniká nový seznam výjimečných stromů, které stojí za pozornost svým stářím, mohutností, tvarem nebo příběhem místa, kde rostou. Lesníci zatím vytipovali čtrnáct stanovišť hlavně v oblasti Bolevce, mezi nimi staré borovice, duby zimní i duby červené. Některé stromy mohou být staré více než dvě století, jiné připomínají dávnou těžbu smoly nebo silnou vichřici z roku 1999. Město chce k vybraným stromům postupně doplnit mapy, popisy a později i QR kódy přímo v terénu.
Neobvyklé tvary, mohutné kmeny i věk počítaný na stovky let. Takové stromy chce Plzeň v městských lesích nově výrazně označit a návštěvníkům k nim nabídnout i příběhy z minulosti. Vzniká seznam stromů, které jsou výjimečné druhem, stářím nebo tím, co v krajině zažily.
Podle lesního pedagoga Antonína Chyšky jde především o skupiny borovic a dubů, které lesníci vybrali jako „významné“. Záměr počítá s 21 borovicemi, 24 duby zimními a také s pěti duby červenými. Ty rostou na druhé straně hráze.
Lesníci při výběru zohlednili stáří, mohutnost a zdravotní stav. U některých dřevin se věk odhaduje na více než 200 let. Pomáhá i pohled na letokruhy u pařezů po dřívějších těžbách v okolí.
V terénu je zatím vytipováno 14 stanovišť v lesním úseku Bolevec. Chyška se v oblasti pohybuje desítky let a opírá se i o místní paměť a drobné historické souvislosti, které se k jednotlivým lokalitám vážou.
Seznam má zahrnovat nejen solitéry a skupiny nejstarších stromů, ale i místa se stopami lidské práce v lese nebo s otisky extrémního počasí. Příkladem je lokalita pod Krkavcem u Ledecké silnice, kde se v minulosti z borovic získávala smola. Na kmenech jsou dodnes patrné zásahy, které pryskyřici pomáhaly uvolnit.
Jedno z vybraných zastavení připomíná silnou vichřici z roku 1999. V seznamu je i skupina zhruba osmi borovic, které tehdejší nápor větru přečkaly.
Projekt připravuje Správa veřejného statku města Plzně. Podle Richarda Havelky má následovat posouzení stromů odborným arboristou. Ten prověří, zda jsou dřeviny v dostatečné kondici a mají šanci zůstat na místě další desítky let.
Cílem je přehledný seznam s mapovým podkladem a srozumitelnými popisy. Správa veřejného statku chce jednotlivé výjimečné stromy postupně zveřejňovat na webu. V další fázi se počítá i s tím, že přímo u stromů přibudou informační prvky, například QR kódy, takže si lidé budou moci detaily načíst rovnou na místě.
V Plzni už dnes existují také oficiálně vyhlášené památné stromy a památná alej, které mají zvláštní ochranu podle zákona. Jejich přehled zveřejňuje město na stránkách památných stromů. Nové označení v městských lesích má mít především popularizační a vzdělávací smysl. Město tak chce ukázat, že i „obyčejný“ les v rekreační zóně může skrývat jedince s pozoruhodnou historií.
Pro veřejnost v Plzni i v celém Plzeňském kraji to může být další důvod, proč se v oblíbené oblasti kolem Boleveckých rybníků zastavit i mimo hlavní cesty. A pro „zprávy Plzeň“ je to také připomínka, že ochrana přírody není jen o zákazu a kácení, ale často i o vyprávění a péči, která dává smysl v dlouhém časovém horizontu.