Představuje výtvarné práce, které vytvořili studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením ilustrátorky a pedagožky Renáty Fučíkové. Výstava nazvaná Záhadné pouto potrvá na Pražském hradě do konce dubna, poté zamíří do dalších míst v České republice. Jednou ze zastávek bude i Plzeň.
„Zdá se, že mezi českým a židovským národem je záhadné a hluboké pouto, které nevychází z kalkulace ‚něco za něco‘. Je to pouto, které sahá až k samým počátkům a projevuje se jak na mezilidské, tak na mezistátní úrovni,“ říká děkan Sutnarky Josef Mištera s tím, že oba početně malé národy mají podobný smysl pro humor, úctu ke vzdělání, schopnost číst mezi řádky a vzájemnou sympatii.
Při příležitosti třicátého výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Státem Izrael a Českou republikou tak z podnětu Velvyslanectví Státu Izrael v ČR vznikla výstava, jejíž název Záhadné pouto vychází právě z onoho silného vztahu mezi českým a židovským národem. Námět a texty sestavil z části ze studentských disertačních prací kurátor výstavy, hebraista a diplomat Robert Řehák ve spolupráci se specialistkou na Blízký východ Irenou Kalhousovou. Kresby a grafické zpracování vytvořilo 25 studentů ateliéru Mediální a didaktická ilustrace plzeňské Sutnarky pod vedením ilustrátorky Renáty Fučíkové. Grafickou úpravu a vizuál výstavy připravil student navazujícího magisterského ateliéru Grafický design Jakub Heyduk.
Vzájemné vztahy mezi českým a židovským národem přibližuje expozice na několika vybraných událostech a málo známých fenoménech od prvních zpráv židovského diplomata o Praze až po znovunavázání diplomatických vztahů po sametové revoluci v roce 1990. Na symbolicky dvanácti panelech se dozvídáme o českých glosách v hebrejských rukopisech, ochranném dekretu Přemysla Otakara II. nebo o mystickém propojení Prahy a Jeruzaléma skrze uskutečnění vize Karla IV. Výtvarné práce studentů připomínají také „zlatý věk“ českého židovstva v rudolfínské době, spojené s legendou o Golemovi, česko-německo-židovské soužití v době Franze Kafky, odvážné vystoupení Tomáše G. Masaryka na obranu Leopolda Hilsnera a také období holocaustu i Československem podporovaný poválečný vznik Státu Izrael.
Z Rožmberského paláce, kde bude k vidění do konce dubna, výstava poputuje do dalších českých měst, včetně Plzně. Všechny výtvarné práce plánuje Sutnarka vydat také knižně.
