Na vysokých školách přibývá studentů. Počty rostou a školy výrazně „omlazují“

Na vysokých školách v Česku znovu přibývá studentů. Ke konci roku 2025 jich na veřejných i soukromých vysokých školách studovalo 330 547, meziročně o pět procent více. Změnila se i skladba studentů: přibývá těch, kteří na vysokou školu nastupují poprvé, a roste podíl mladších ročníků.

Vysoké školy se „omlazují“

Počet studentů roste několik let v řadě. Mezi lety 2019 a 2025 přibylo na vysokých školách zhruba 42 tisíc lidí, tedy asi 15 procent. Nejrychlejší nárůst nastal mezi lety 2024 a 2025, kdy počet studentů vzrostl o pět procent.

Hlavním motorem růstu je podle statistiky nárůst počtu studentů, kteří se zapisují poprvé. Počet takto poprvé zapsaných studentů se mezi roky 2016 a 2025 zvýšil o 33 procent na 74 tisíc.

„Všechny tyto ukazatele přitom odrážejí aktuální demografický vývoj české populace.“Vendula Kašparová, ČSÚ

S tím souvisí i posun ve věku studentů. Podíl mladších 25 let se ve stejném období zvýšil ze 66 na 74 procent. Přibývá studentů v bakalářských programech (z 58 na 62 procent) a roste podíl prezenčního studia, které se posunulo ze 76 na 83 procent.

Které obory táhnou a kde je růst slabší

Počet poprvé zapsaných studentů mezi lety 2024 a 2025 vzrostl o devět procent. Růst byl zaznamenán ve všech skupinách oborů, ale tempo se liší.

Nadprůměrný nárůst nově zapsaných studentů evidují tyto skupiny:

– Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy (+20 %),
– Obchod, administrativa a právo (+14 %),
– Přírodní vědy, matematika a statistika (+10 %).

Nejmírnější nárůst uvádí ČSÚ u oborů Umění a humanitní vědy (+2 %) a Informační a komunikační techniky (+3 %).

Pokud jde o celkový počet studentů, na konci roku 2025 vedla skupina Obchod, administrativa a právo (66 817 studentů). Následovaly Zdravotní a sociální služby (45 073), Technika, výroba a stavebnictví (39 833) a Vzdělávání a výchova (39 533).

Cizinci drží svůj podíl, nejvíc je Slováků

Podíl zahraničních studentů podle ČSÚ dlouho rostl. Od roku 2001 do roku 2022 se zvyšoval, poté se stabilizoval na přibližně 18 procentech. Na konci roku 2025 studovalo v Česku zhruba 59 tisíc studentů s cizí státní příslušností.

Největší skupinu tvoří Slováci (41 %), s odstupem následují Ukrajinci (14 %). ČSÚ upozorňuje, že studenti s cizí státní příslušností častěji volí obory spojené s ICT, zatímco mezi českými studenty jsou tyto obory naopak méně obvyklé. Opačný obraz platí u oborů Vzdělávání a výchova: mezi Čechy patří k nejčastějším, mezi cizinci naopak ke vzácnějším.

Absolventů po letech útlumu přibylo

Statistici připomínají i vývoj u absolventů. Mezi lety 2012 a 2022 jejich počet klesl z 94 tisíc na 59 tisíc. V posledních třech letech se ale trend otočil: v roce 2025 dokončilo studium na veřejných a soukromých vysokých školách 69 tisíc studentů.

Co to znamená pro Plzeň a Plzeňský kraj

Celostátní trend je viditelný i v regionech. V Plzni a v Plzeňském kraji hrají klíčovou roli hlavně dvě velké instituce: Západočeská univerzita v Plzni a Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy. ZČU podle dřívějších informací přijímala do prvních ročníků v roce 2025 přes 5,5 tisíce studentů. Lékařská fakulta v Plzni dlouhodobě uvádí, že na ní studuje zhruba dva tisíce studentů, včetně stovek cizinců.

Vývoj kolem vysokých škol se v regionu promítá do trhu práce, bydlení a do podoby města jako univerzitního centra. Pro místní přehled „zprávy Plzeň“ to bude i letos jedno z číselně nejsilnějších témat ve školství.

Podrobnější tabulky a přehledy obsahuje publikace Studenti a absolventi vysokých škol v Česku 2001–2025.