Sucho znovu trápí obce zásobované převážně studnami. Když hladiny klesnou, musí starostové shánět cisterny či nádrže. V Plzeňském kraji se obce z Klatovska obrátily na Správu státních hmotných rezerv, techniku však dostanou jen po souhlasu úřadů a vodu si musí zajistit samy. Dovoz vody je nákladný, některé radnice už platí stovky tisíc korun.
Sucho znovu tíží obce, jejichž obyvatelé berou vodu převážně ze studní. Když hladina klesne a studny vyschnou, starostové shánějí náhradní řešení. V Plzeňském kraji se letos s žádostí obrátily i obce z Klatovska na Správu státních hmotných rezerv. Podle této instituce roste zájem o cisterny a nádrže na pitnou vodu i v dalších regionech.
Správa státních hmotných rezerv letos eviduje využití cisteren u tří obcí na Klatovsku. Technika obcím pomáhá hlavně s doplňováním místních vodojemů. Už v dubnu si o pomoc například požádala obec Předslav, která si zapůjčila autocisternu s kapacitou sedm kubíků.
Instituce zároveň řeší další žádosti. Podle jejích zástupců starostové v posledních dnech častěji volají a ptají se, zda je možné využít cisterny z nouzových zásob.
Postup je podle státních rezerv poměrně přímočarý. Obec nejprve vybere typ techniky, pak potřebuje vyjádření vodoprávního úřadu a souhlas ministerstva zemědělství. Následuje nájemní smlouva. Po jejím podpisu by měla být cisterna schopná dorazit na místo v řádu hodin.
Zapůjčení se řeší formou pronájmu: obec platí za samotnou nádrž nebo cisternu, pitnou vodu si ale musí zajistit sama.
Příkladem je Jesenice na Rakovnicku, kde stojí nádrž s pitnou vodou opakovaně už několikáté léto po sobě. Kontejner o objemu tři kubíky má město zapůjčený zatím do konce září. S problémy se zásobováním pitnou vodou se v této oblasti potýkají i další místní části, mimo jiné Bedlno.
Město v takových případech řeší i logistiku: vodu si musí dovézt a doplňovat vlastními silami, typicky z běžného vodovodu v okolí.
Jinde obce využívají služby soukromých firem. V Lešanech u Benešova podle radnice vyschly tři studny a zbývající zdroje nestačí. Obec tak zhruba měsíc nechává pitnou vodu dovážet cisternami. Náklady už jdou do stovek tisíc korun a radnice počítá s tím, že účet ještě poroste.
Lešany zároveň hledají dlouhodobější řešení a mají za sebou zkušební vrt pro novou studnu.
Důležitým detailem je, že součástí státních hmotných rezerv není přímo pitná voda. Obce si ji musí domluvit samy, například v sousední obci, a zároveň dbát na hygienu. V praxi to znamená pravidelnou výměnu vody, aby v nádržích nestála zbytečně dlouho.
Gestorem krizového plánu pro extrémní sucho je ministerstvo zemědělství. Podle státních rezerv by případné zařazení vody do nouzových zásob bylo řešeno spíše přes hlubinné vrty v místech s dostatkem vody než skladováním balené vody.