Světový den vody a Světový meteorologický den

Světový meteorologický den je uznáván od roku 1960 jako upomínka na den 23.3.1950, kdy vešla v platnost Úmluva o Světové meteorologické organizaci, u jejíhož zrodu stálo tehdejší Československo jako jedna ze zakládajících zemí. Součástí každoročních oslav tohoto výročí je mediální kampaň zaměřená na aktuální téma. V letošním roce je poselství nového generálního tajemníka SMO M. Jarrauda věnováno tématu: POČASÍ, PODNEBÍ A VODA V INFORMAČNÍM VĚKU
Letošní poselství zdůrazňuje dopad informační revoluce na vývoj oborů meteorologie, hydrologie a souvisejících geofyzikálních věd. Kromě bouřlivého rozvoje informatiky je pro poslední desetiletí charakteristické kromě jiného i to, že ekonomika je stále citlivější na počasí a přírodní zdroje. Každá anomálie v atmosférických nebo hydrologických cirkulačních procesech má stále markantnější ekonomický dopad. Kromě zmírňování důsledků katastrof jsou hydrometeorologické informace stále vyhledávanější i z důvodu čilého cestovního ruchu a aktivního využívání volného času. S pochopením lze přijmout, že vedle národních hydrometeorologických služeb se na informačním trhu uplatňuje i privátní sektor. Je ovšem třeba zdůraznit, že kromě rostoucího informačního potenciálu moderních měřících technologií (např. družicových a radarových systémů) rostou i pořizovací a provozní náklady. Národní služby a jejich nezbytné vybavení dotované ze státních rozpočtů budou mít tedy nadále nezastupitelné místo např. v oblasti výstražných systémů, aplikovaného vývoje nebo autorizovaných studií a posudků.
Plzeňská pobočka ČHMÚ má vybavení i pracovní kapacity na naplňování poslání vyplývajícího ze statutu ústavu. Podařilo se obnovit měřící hydrologické stanice poškozené povodní. Daří se zdokonalovat systém automatických klimatologických stanic, které průběžně díky moderní informační technologii poskytují údaje do centrálního databázového systému. Rozšířil se i monitoring kvality ovzduší orientující se na měření složek znečištění, které se dříve v provozním režimu nesledovaly. Kromě monitorování stavu atmosféry a hydrosféry v regionu a zpracování dat a posudků se nepřetržitě počítají modely a prognózy nejbližšího vývoje s cílem zajistit včas výstražnou službu a speciální předpovědi, např. zimní údržbu silnic a dálnice D5. Pobočka nezůstává pozadu ani v mezinárodní spolupráci. Udržuje kontakty s centrálami Deutscher Wetterdienst v Mnichově a Lipsku za účelem vzájemné výměny výstrah nebo pravidelného předávání údajů naměřených v příhraničních oblastech. V polovině letošního roku získá naše regionální pracoviště nový samostatný objekt, v němž zahájí provoz i profesionální meteorologická stanice, kterou metropole západních Čech řadu let postrádala. Plzeň se tak stane součástí mozaiky téměř 11 000 pozemních pozorovacích stanic, jejichž údaje nepřetržitě obíhají Zeměkouli po linkách globálního telekomunikačního systému Světové meteorologické organizace.