Tajemství Klatovských katakomb. Jak vznikly mumie, které přežily více než tři století?

Pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce v Klatovech se ukrývá jedno z nejpozoruhodnějších historických pohřebišť v České republice. V podzemních kryptách se po staletí dochovala lidská těla, která se díky neobyčejným podmínkám přirozeně proměnila v mumie. Nejde o výsledek složitých balzamovacích postupů, ale o důmyslné řešení barokních stavitelů, kteří dokázali využít proudění suchého vzduchu. Příběh klatovských katakomb však není jen o zachovalých tělech. Je také svědectvím o životě jezuitů, způsobech pohřbívání i o tom, jak snadno mohlo toto jedinečné dědictví navždy zmizet.

Jak se mohla těla zachovat stovky let?

Na rozdíl od známých egyptských mumií nebyla těla v Klatovech uchovávána pomocí složitých chemických látek ani speciálního balzamování. Hlavní roli sehrál suchý vzduch, který nepřetržitě proudil podzemními kryptami. Díky tomu se z těl postupně odpařovala vlhkost, a rozkladné procesy tak byly výrazně omezeny.

Zemřelí byli ukládáni do dubových rakví na dřevěné hobliny a obkládáni chmelem. Klíčovým prvkem však byl promyšlený systém ventilačních průduchů, který zajišťoval přirozenou cirkulaci vzduchu. Těla postupně vysychala, aniž by bylo nutné do procesu výrazně zasahovat.

Právě toto spojení pohřebních zvyklostí a technického řešení umožnilo, aby se některé ostatky zachovaly po více než tři století.

V katakombách našly poslední odpočinek stovky lidí

Historie pohřebiště sahá do druhé poloviny 17. století, kdy v Klatovech vznikal monumentální jezuitský kostel. Pod jeho základy byly vybudovány rozsáhlé krypty určené k pohřbívání členů řádu a osob, které byly s jezuity úzce spjaty.

V letech 1676 až 1783 zde bylo pohřbeno přibližně 200 lidí. Vedle samotných jezuitů mezi nimi byli také jejich dobrodinci, příslušníci šlechty, významní měšťané a další osobnosti tehdejší společnosti.

Jednou z nejvýznamnějších osobností spojených s katakombami je Vojtěch Chanovský z Dlouhé Vsi, jezuitský misionář, jehož život byl spojen s náboženským působením v českých zemích.

Pohřbívání v kryptách skončilo v roce 1783. Podzemní prostory však zůstaly důležitým svědectvím o barokní době, náboženských tradicích a tehdejším vztahu ke smrti.

Osudová chyba zničila většinu unikátních mumií

Po dlouhá desetiletí fungoval ventilační systém tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Jenže pozdější stavební zásahy měly pro katakomby ničivé následky.

V 19. a 20. století došlo k narušení původního proudění vzduchu. Některé průduchy byly zazděny, ventilační komíny zasypány a v podzemí začala stoupat vlhkost. Prostředí, které po generace umožňovalo uchování lidských těl, se postupně změnilo.

Následky byly katastrofální. Mumifikované ostatky začaly podléhat rozkladu a velká část původně zachovaných těl byla nenávratně poškozena.

V roce 1937 muselo být 140 zničených mumií pohřbeno do společného hrobu na hřbitově svatého Jakuba v Klatovech. Šlo o jednu z největších ztrát v historii tohoto mimořádného pohřebiště.

Událost zároveň ukázala, jak zásadní význam mělo původní technické řešení. To, co dokázalo po staletí uchovávat lidské ostatky, mohlo být narušeno zdánlivě obyčejnými stavebními úpravami.

Kolik mumií se v Klatovech dochovalo?

Z původních přibližně dvou stovek pohřbených se do současnosti zachovala jen část ostatků. Oficiální informace Klatovských katakomb uvádějí 38 mumií a kosterních ostatků. Ne všechna dochovaná těla jsou vystavena v návštěvnicky přístupných prostorách.

Každé z nich představuje mimořádně cenný historický doklad. Nejde pouze o lidské ostatky, ale také o svědectví tehdejších pohřebních zvyklostí, oblečení a způsobu života.

O zachované mumie je nutné pravidelně odborně pečovat. Důležitá je zejména kontrola prostředí, vlhkosti a správného proudění vzduchu, bez něhož by mohlo dojít k dalšímu poškození.

Mumie se musely přestěhovat. V roce 2011 opustily své krypty

Jedna z nejpozoruhodnějších událostí novodobé historie katakomb přišla v roce 2011. Kvůli rozsáhlé rekonstrukci musely mumie poprvé po staletích opustit své původní místo odpočinku. Všech 38 dochovaných mumií bylo dočasně přemístěno do prostor bývalé jezuitské koleje, vzdálené jen několik metrů od původních krypt.

Nešlo o obyčejné stěhování. Křehké lidské ostatky vyžadovaly mimořádně opatrné zacházení a především zachování vhodných klimatických podmínek. V náhradních prostorách proto muselo být zajištěno odpovídající proudění vzduchu a vlhkost, aby během stavebních prací nedošlo k jejich poškození. Přemístění zároveň umožnilo odborníkům mumie důkladně ošetřit a zakonzervovat.

Po dokončení rekonstrukce se v listopadu 2011 všech 38 mumií vrátilo do historických krypt, tentokrát uložených v kopiích původních rakví. Obnoveno bylo přirozené větrání a vznikla také výrazně rozšířená muzejní expozice. Pro veřejnost se katakomby znovu otevřely 26. listopadu 2011.

Proměnil se rovněž přístup do podzemí. Návštěvníci dnes vstupují do expozice bezbariérovým vchodem z Denisovy ulice, zatímco samotné mumie zůstávají v historických kryptách pod jezuitským kostelem. Rekonstrukce tak spojila zachování původního pohřebiště s moderním návštěvnickým zázemím.

Záchrana katakomb a návrat k původnímu větrání

V novodobé historii prošlo podzemí několika významnými rekonstrukcemi. Jejich cílem bylo nejen zpřístupnit památku veřejnosti, ale především obnovit podmínky, které umožňovaly dlouhodobé uchování mumií.

V roce 2011 byly vyčištěny vertikální ventilační komíny a mumie prošly odborným ošetřením. Další konzervační zásahy následovaly v roce 2021.

Odborníci se při péči o ostatky snaží respektovat původní principy fungování krypt. Zásadní je zachování stabilního prostředí, protože jakékoliv výrazné změny by mohly znamenat další riziko pro nenahraditelné historické dědictví.

Katakomby nejsou jen místem s mumiemi

Přestože největší pozornost návštěvníků přitahují samotné mumie, klatovské podzemí nabízí mnohem širší pohled do historie. Expozice přibližuje působení jezuitského řádu, vznik barokního kostela i každodenní život v tehdejších Klatovech.

Součástí prohlídky jsou historické předměty, dokumenty, modely a multimediální prvky. Návštěvníci se mohou seznámit také s technickým řešením větracího systému a pochopit, proč právě proudění vzduchu sehrálo při zachování lidských ostatků tak důležitou roli.

Podzemní prostory dnes připomínají také proměny pohřebních tradic. Zatímco současná společnost se tématu smrti často vyhýbá, v barokním období byla připomínka lidské pomíjivosti běžnou součástí náboženského života.

Jedinečná památka přímo v historickém centru Klatov

Klatovské katakomby patří k nejvýznamnějším turistickým zajímavostem západních Čech. Nacházejí se přímo v historickém centru města pod jezuitským kostelem a jsou přístupné veřejnosti po celý rok.

Procházka podzemím nabízí neobvyklé spojení historie, architektury, technických znalostí a lidských příběhů. Je také připomínkou toho, že i před několika staletími dokázali stavitelé vytvářet řešení, jejichž význam plně oceňujeme až dnes.

Aktuální otevírací dobu, ceny vstupného a informace o prohlídkách najdou zájemci na oficiálních stránkách Klatovských katakomb.