U Hauswaldské kaple u Srní postaví stříšku a umístí 160cm skleněnou Madonu

U Hauswaldské kaple u Srní na Klatovsku vzniká nová dřevěná stříška nad ruinami staré stavby, do níž byl kdysi sveden místní, údajně léčivý pramen. Interiér doplní 160 centimetrů vysoká skleněná socha Panny Marie Lurdské, patronky tohoto poutního místa, kterému se přezdívá „šumavské Lurdy“. Požehnání se uskuteční 15. srpna při tradiční pouti, řekl ČTK Ondřej Uher ze spolku Karel Klostermann – spisovatel Šumavy, který úpravy inicioval.

Nový prvek připomene 20 let od obnovy areálu

Stříška má zároveň připomenout 20 let od obnovy areálu Hauswaldské kaple, kterou v 50. letech 20. století odstřelila v pohraničním pásmu tehdejší armáda. Spolek původně zvažoval i úplnou obnovu zaniklé kaple, nakonec ale od záměru ustoupil.

„Nechtěli jsme narušit atmosféru místa. Říkali jsme si, že ta malá stavba by byla vhodnější, ale nechtěli jsme do té ruiny zasahovat, protože má svoje kouzlo. A tak jsme si říkali, že postavíme něco, co ty ruiny obejme, bude je chránit, ale zároveň nenarušíme historii a ducha toho místa,“ uvedl Uher.

Modřín, šindel a otevřené stěny

Modřínová konstrukce se šindelovou střechou a otevřenými bočními stěnami překryje zbytky zdí menší stavby z roku 1902. Ta původně nesloužila jako kaplička, ale chránila pramen. Dřevo pochází z okolních lesů a na stavbě pracují tesaři správy národního parku.

Skleněná Panna Marie Lurdská nahradí původní dřevěnou sochu

Do prostoru pod stříškou spolek umístí skleněnou sochu Panny Marie Lurdské od Vladěny Tesařové. Ta na Šumavě vytvořila řadu skleněných soch a plastik s náboženskou tematikou. Je také autorkou modrého skleněného bloku s otiskem spojených dlaní u Hauswaldské kaple, na který dopadá voda vedená dřevěnými koryty.

Skleněná madona na podstavci z místního kamene nahradí původní dřevěnou sochu, která stála v objektu z roku 1902. Po zboření ji lidé zachránili a dodnes se nachází v kostele v Srní.

Místo s pověstmi o zázracích i stopou Karla Klostermanna

Hauswaldská kaple byla v 19. století významným poutním místem. Proslavily ji pověsti o zázracích a údajně léčivém prameni. Lokalitu připomíná i spisovatel Karel Klostermann v povídce Červené srdce.

První kaplička tu vznikla v roce 1820, o 40 let později ji nahradila větší kaple. Ta však byla nekvalitní a hrozilo jí zřícení. Třetí kaple z roku 1902 sloužila do druhé světové války; armáda ji následně v září 1958 odstřelila.

Prostor se díky iniciativě Klostermannova spolku a správě parku obnovil před 20 lety. Původní kaple dnes připomínají zvýrazněné půdorysy jejich základů.