600 let vozové hradby, u Nekmíře ožila historie a znovu duněly husitské vozy

Na louce u bitvy u Nekmíře na severním Plzeňsku o víkendu ožila husitská historie. V dobových kostýmech tamní skupiny předvedly rekonstrukci střetu, při kterém Jan Žižka z Trocnova poprvé nasadil vozovou hradbu.

Foto: Milan Vlk

Žižka vyrazil pro zásoby, narazil na přesilu

Podle historiků si Žižka na podzim 1419 vybral Plzeň jako jednu ze svých opor a se svými lidmi se ve městě usadil v listopadu. S příchodem zimy potřeboval zásoby, a proto vyrazil s družinou do okolí. Měl přibližně tři stovky mužů.

Foto: Milan Vlk

U Nekmíře ale husité narazili na vojsko západočeského šlechtice Bohuslava ze Švamberka, které je početně výrazně převyšovalo. Bitva však nepřinesla očekávané vítězství protivníků.

Foto: Milan Vlk

Sedm vozů, které změnily průběh střetu

Rozhodující roli sehrála vozová hradba. Žižka měl tehdy k dispozici jen sedm vozů, přesto je dokázal využít jako improvizované opevnění. Útočníkům tím narušil tempo útoku a způsobil zmatek v jejich řadách. Někteří rytíři a pěší padli při ústupu i v tlačenici.

Kroniky zmiňují i smrt místního šlechtice Hynka z Nekmíře, který měl padnout v boji. Po vítězství se husité stáhli zpět do Plzně, kde však Žižka dlouho nezůstal — město se ocitlo pod tlakem a nakonec z něj po dohodě odtáhl.

Co byla vozová hradba

Vozová hradba byla obranná sestava z nákladních vozů spojených řetězy do uzavřeného tvaru. Sloužila jako mobilní bariéra proti těžké jízdě; pěšáci a střelci z ní mohli bojovat z výhodnější pozice a lépe čelit přesile.

Nešlo o čistě husitský vynález — podobné řešení znaly i jiné armády. Právě Žižka z něj však udělal systém, který se později stal jedním ze symbolů husitského způsobu boje.