Úložiště jaderných odpadů v lokalitě „Pačejov – nádraží“,
aneb je nutné pokračovat v likvidaci území?
V posledním období vyvstal v naší a v některých sousedních obcích problém týkající se vybudování hlubinného úložiště jaderných odpadů. Jedná se o řešení situace s nakládáním s jadernými odpady pro celou naši republiku. I když předkládaný rozměr podzemní plochy takřka 200 hektarů, vzbuzuje vážné obavy, že nejen pro naši republiku.
Naše obec je obcí menší a jaksi mimo „hlavní“ dění. Území našeho okresu bylo za minulého režimu považováno za možné bojiště mezi východem a západem. Proto se zde až tak neinvestovalo do průmyslu a tvorby nových pracovních míst. Komunistický režim dokonce v některých našich vesnicích nepovoloval výstavbu nových bytů, byť by byly stavěny jen za peníze stavebníka.
Část vesnic byla nazvána „zánikovými“. Byly budovány nejnutnější veřejné sítě a udržovány nejnutnější komunikace. Vše směřovalo k co nejmenšímu osídlení zdejšího pošumavského území. Podstatným bodem pro vylidnění venkova byla snaha zničit tradiční venkovský nezávislý způsob života. Po staletí byli venkovští hospodáři z velké míry samozásobiteli a z naprosté většiny vlastníky obdělávané půdy. Což jim umožňovalo samostatně se rozhodovat a svobodně vyjadřovat své názory. A to nebylo za komunistického režimu žádoucí. Odebírání majetku, nucený vstup do kolchozů, nucené umísťování na pracovní místa, propagandistický psychologický tlak na mnohé úspěšné hospodáře a živnostníky, to vše byly kroky k podmanění venkovského člověka. K tomu nabízená možnost práce ve městě, v těžkém průmyslu „nutném pro zastavení západního imperialismu“, nabídka bydlení v bytech v nových panelových domech. A důležitý bod. Lidé jsou shromážděni na jednom místě, přes zaměstnavatele a bytový odbor existenčně ovládáni, přes komunistická média přesvědčováni, že vše je tak životně potřebné.
Důsledky této cílené duševní devastace pociťujeme dodnes. Kdy na venkov a na zemědělce se nahlíží ne vždy rovnocenně, ale přezíravě, což mnozí pociťují zvláště citlivě po loňské a letošní nepřízni počasí. A venkov s málo voliči je mnohými politiky i dnes mnohdy odsunován na druhou kolej.
Proč tento širší a v první chvíli nesouvisející úvod. Myslím si, že problém jaderných odpadů je v první řadě problémem přístupu k žití, přístupu jednoho člověka k druhému a vzájemné úctě lidí. Jde o hledání podstatných souvislostí v životě. Musíme hledat takové alternativy pro život, abychom nikomu neubližovali.
My (občané dotčeného území) zde jaderný odpad nechceme, ale zákon neumožňuje zatím obcím ani právo veta. Tak opět není brán na zřetel názor občana a ani názor volených místních orgánů.
My zde jaderné odpady nechceme! Proto musíme společně hledat přijatelná řešení pro všechny. Což za minulého režimu nebylo při „kácení lesa zničeno dost lidských třísek“?
Při zpracování jaderné energie a aktuálně při likvidaci jaderných odpadů hrozí především:
-chybující lidský faktor, při všech činnostech
-historická neznalost jaderné problematiky, prvopočátek před sto lety. Co udělá v budoucnu?
-teroristický útok na zařízení, jak při přepravě, tak na samotné úložiště
-ničení krajiny při výstavbě úložiště
-havárie
-při skladování posuny v zemské kůře, praskliny ve skalnatém masívu a možnost průsaku vod
Proč hlubinné úložiště, když:
-nevíme co udělá jaderný odpad v budoucnu
-nevíme kam pokročí výzkum s dalším využití
-když není jasné energetická koncepce naší republiky na další desetiletí
Já osobně si však myslím, že bychom se na problém měli podívat jinak, než jen říci, že zde úložiště nechceme. Podívat se na něj od začátku. Velmi nerad bych viděl úložiště v naší obci, ale nerad bych tento „horký brambor hodil“ do jiné obce. Přes veškerá ujištění pracovníků SÚRAO a některých dalších institucí o naprosté bezpečnosti, zde nebezpečí je. Vždyť hlubinné úložiště není v provozu nikde v Evropě a ani jinde na Zemi. Proto si myslím, že bychom měli rozumě přemýšlet, je-li nutné budovat takovouto náročnou a nebezpečnou stavbu v naší vlasti. Ničit krásný kousek země české a kousek venkova cíleně zbavit obyvatelstva. A trvalým nebezpečím ze záření vyloučit z dalšího rozvoje.
Proto je potřeba abychom se všichni zamýšleli nad naším celospolečenským přístupem k žití. Co je opravdu nutné pro bydlení, musíme se obklopovat těmi všemi reklamami nabízenými věcmi, nelze žíti trochu nepohodlněji, ale slušněji k zachování přírody pro potomky.
Proto je potřeba oslovovat poslance parlamentu a senátu, členy vlády, vedoucí činitele na ministerstvech a dalších institucích, aby hledali šetrnější východiska. Aby jejich rozhodnutí byla o vztahu k přirozenosti. A aby jejich rozhodnutí nebyla rozhodnutími pro uhelnou, ropnou, jadernou či jinou finanční skupinu. Aby jejich rozhodnutí byla oproštěna od velkých zisků pro úzké okruhy vedení strategických firem. Avšak aby rozhodnutí politiků sloužila pro skutečné dlouhodobé rozvážné potřeby lidí. Neuzavírat se do krunýře volebního období, myslet musíme nejen na naše vnuky, ale na naše potomky za staletí, tisíciletí, a dále.
Pracovníci SURAO jsou placeni za hledání území pro úložiště. Jsou-li skutečně odborníky, jak je nám předkládáno, jistě ví o dalších možnostech. S tím, že ve své aktuální zprávě uvedou, „není potřeba budovat hlubinné úložiště, je potřeba rozumněji a ohleduplněji žít“.
Osobně neberu pracovníky firma SURAO jako nepřátele, ale jako lidi, kteří řeší problém.
A řešení problému za pomoci hlubinných úložišť nepovažuji za správný. Pracovníci SURAO hodnotí mnoho aspektů při hledání možností, jak ukládat vyhořelé jaderné palivo. A já si myslím, že první kolonka v hodnocení má být označena „názor dotčených obyvatel“.
Proto hledejme v první řadě pomoc každý sám za sebe a u sebe, společně vyslovujme své zásadní názory a oslovujme naše volené zástupce, kteří tvoří zákony naší republiky. Nyní nám nikdo nepomůže, když o sobě nedáme vědět.
Buďme hrdými potomky našich pradědů, stůjme za svými rozhodnutími a neprodejme se.
Proto žádejme Parlament ČR, Senát ČR a vládu ČR o:
- hledání a vytvoření takové energetické koncepce našeho státu, která nebude proti vůli a zdraví občanů
- nebudování hlubinných úložišť jaderného odpadu na území ČR, především z důvodů velké hustoty osídlení a velkého vlivu nebezpečných faktorů
- o změnu zákonů naší republiky, aby obce a města měly možnost na svém území práva veta při veškerých stavbách a byly rovnocennými účastníky řízení
- zintenzivnění prací na výzkumu dalšího mírového využití jaderného odpadu
- o hledání řešení při otázce jaderných odpadů v rámci celé Evropské unie
- podporu při hledání a realizaci nových, k okolí šetrných, energetických zdrojů
- o kontrolu na skutečně hospodárné využívání energií vyrobených v naší republice, s důrazem na prodej do zahraničí