V Pavlově Studenci se po 81 letech obnovila Schaa-Feier, festival připomněl zaniklou obec

Zaniklá obec Pavlův Studenec v Českém lese na Tachovsku se v sobotu a v neděli 11. a 12. července znovu připomněla veřejnosti. Na místě, kde po válce postupně zmizely domy i kostel, se konal tichý letní festival a s ním i obnovená lidová slavnost Schaa-Feier. Ta se sem vrátila poprvé po 81 letech. Pro Plzeňský kraj jde o další výraznou připomínku proměn pohraničí v minulém století.

Festival stavěl na vzpomínkách pamětníků a potomků původních obyvatel. Nabídl komentované prohlídky, letní kino, besedy i výstavy. Pořadatelé zároveň v terénu vyznačili půdorysy někdejších budov a doplnili je informačními tabulemi o lidech, kteří tu žili. Pro čtenáře sledující dění v regionu je Pavlův Studenec jedním z nejvýraznějších příkladů zaniklých obcí v pohraničí.

Slavnost Schaa-Feier a čtyři procesí

Schaa-Feier se v Pavlově Studenci slavila po generace jako poděkování za úrodu a příznivé počasí. Podle tradice procházela krajinou čtyři procesí, v jejich čele nesly čtyři madony. Součástí byla i soutěž ve zpěvu. Právě tento motiv se pořadatelé rozhodli po desetiletích obnovit na původním místě.

Slavnostní část proběhla v prostoru, kde dříve stávala obecní kostelní stavba; místo bylo pro víkend upravené tak, aby návštěvníci viděli, kde kostel v krajině ležel. Bohoslužbu vedl farář Johann Trescher, jehož rodina pochází přímo z Pavlova Studence.

Madona, která přežila odsuny i dlouhá desetiletí

Silným symbolem letošního setkání byl návrat jedné z madon, které kdysi doprovázely procesí. Po 81 letech ji opatrovala rodina Rudiho Standfesta. Podle rodinné paměti se soška po válce zachovala ukrytá v kočárku, schovaná pod panenkou. V rodině pak zůstala jako tichá památka na domov, který zmizel z mapy.

Potomek původních obyvatel se podle pořadatelů dlouhá léta chystal sošku vrátit a čekal na chvíli, kdy to bude smysluplné. Děti v rodině si mezitím s madonou hrály a podle vyprávění napodobovaly někdejší procesí.

Po válce museli lidé odejít, obec postupně zanikla

Pavlův Studenec se po druhé světové válce stal místem dramatických vysídlování. Obyvatelé museli domovy opustit narychlo; podle vzpomínek za sebou nechávali nejen domy a hospodářství, často i zvířata. Ingrid Lesserová ze spolku Via Carolina připomíná příběhy, které ukazují, jak silně lidé odchod prožívali.

Jedním z těch, kteří se po letech vrátili do rodného kraje, byl Ferdinand Zwerenz. Na Tachovsko se dostal až v roce 1989 a našel už jen minimum stop po své obci. V projektu Paměť národa uvedl, že pro něj bylo v některých ohledech snazší vidět místo srovnané se zemí než sledovat postupné chátrání domů.

Kde Pavlův Studenec ležel a proč byl výjimečný

Pavlův Studenec stával západně od Tachova na trase spojující českou stranu s Bavorskem. Místem procházela stará obchodní stezka známá jako Zlatá cesta; dnes tudy vede silnice II/199 směrem k hraničnímu přechodu na Bärnau.

Historické prameny zmiňují osídlení oblasti už v 16. století. Obec měla rozptýlenou zástavbu na rozsáhlém území: kromě centra s kostelem, školou a hostincem tu stály i samotné usedlosti vzdálené i několik kilometrů. Hlavním zdrojem obživy byla práce v lese; v regionu se rozvíjelo sklářství a později i vyrábění perleťových knoflíků, za kterými lidé jezdili i do Bavorska.

Po válce situaci ovlivnilo zřízení pohraničního pásma. Část obce byla krátce dosídlená, později však místo utrpělo kvůli režimu hranice a železné oponě. Budovy postupně zmizely; dnes připomínají bývalou vesnici především zbytky hřbitova a pamětní sloup u křižovatky.

Festival jako citlivá práce s pamětí krajiny

Organizátor festivalu Matouš Horáček z Česko-bavorského spolku přátelství a spolupráce dlouhodobě upozorňuje, že téma zaniklých obcí může pomoci rozvoji Českého lesa jako turistické oblasti. Současně je obtížné představit lidem místa, která v krajině už fyzicky nejsou.

Festival se proto snaží vyprávět historii bez moralizování. Vedle období před válkou připomíná i poválečné dosídlení a dobu železné opony. Cílí na návštěvníky, kteří hledají klidnější cíle mimo hlavní proud a chtějí krajinu spíš vnímat než jen „odháčkovat“ na mapě.

Program: prohlídky, kino, hudba i možnost přespání

V programu víkendu byly komentované procházky po bývalé obci, besedy, výstavy a letní kino. Součástí byla i živá hudba, společný oheň, noční landartová instalace a divadelní představení.

Pořadatelé nabídli jednoduché občerstvení inspirované českou a bavorskou kuchyní a pivo z obou stran hranice. Zájemci mohli výjimečně přenocovat přímo na místě ve stanu nebo pod širákem, mezi vyznačenými půdorysy zaniklých chalup a hostinců. Podle organizátorů to pomáhá lépe si představit, jak obec kdysi fungovala.

Kdo se chce o místě dozvědět víc, může začít přehledem o historii Pavlova Studence na webu Pavlův Studenec nebo na stránkách věnovaných výletům po Českém lese.