V Plzeňském kraji přibývá toulavých koček. Spolky platí kastrace, obce čekají změnu zákona

Počet toulavých koček v regionu roste. Lidé z Plzně i z menších obcí v Plzeňském kraji popisují stejný scénář: kočky se drží u domů a chalup, rychle přibývají a bez kastrace se situace během několika měsíců vymkne kontrole. Obce často narážejí na limity současných pravidel, a tak do zásahu vstupují především místní spolky.

Typický příklad pochází z Mlázov na Klatovsku. Na pozemek jednoho z místních se postupně stáhlo devět koček. Nešlo o jeho zvířata, ale krmil je, když na chalupu přijel. Časem mu kočky začaly pronikat až do domu. Když hledal pomoc na obci, neuspěl a obrátil se na dobrovolníky, kteří podobné situace řeší dlouhodobě.

Spolky zajišťují odchyt i kastrace

Na Sušicku působí spolek Nalezenci Šumaváci. Podle členů spolku se žádosti o pomoc objevují častěji než dřív, zejména v období, kdy se rodí koťata. Tehdy volají lidé téměř každý týden, protože se kolonie u domů rychle rozrůstají.

Postup bývá podobný: nejdříve je třeba kočky bezpečně odchytit. Kdo si netroufne, může si u spolku domluvit zapůjčení odchytové klece. Následuje kastrace u smluvního veterináře, kterou spolek v těchto případech platí ze svých prostředků. Běžná cena se pohybuje zhruba mezi 1 000 a 1 100 korunami podle pohlaví zvířete.

Po zotavení se kočka většinou vrací do místa odchytu. Pokud je zvyklá na lidi a má šanci na domácí život, spolek hledá nové majitele. Nalezenci Šumaváci ročně zaplatí přibližně stovku kastrací, a to i přesto, že většina jejich činnosti směřuje k psům. Peníze získávají převážně z darů.

Problém je i v rychlém množení – nekastrovaná kočka může během jednoho roku přivést na svět zhruba 10 až 15 koťat. To vysvětluje, proč se z malé skupiny snadno stane velká kolonie. 

Na Klatovsku vznikl spolek Kočky Klatovy

Na Klatovsku letos (v roce 2026) vznikl nový spolek Kočky Klatovy. Soustředí se na kastrace toulavých koček a na hledání domovů pro opuštěná zvířata. Na začátek roku 2027 plánuje otevřít vlastní útulkové prostory. 

Obce čekají na změnu zákona

Do hry by měla promluvit novela zákona na ochranu zvířat proti týrání. V Poslanecké sněmovně je zatím v prvním čtení; předložena byla 21. dubna 2026 a 30. června 2026 proběhlo první čtení a přikázání výborům.

Návrh počítá s tím, že obce budou mít povinnost zajistit kastraci opuštěných koček a „koček bez pána“. Součástí má být opakovaný program odchytu, kastrace a návratu do lokality tak, aby se populace nezvyšovala. Po kastraci má být kočka viditelně označena zkrácením ucha, aby bylo zřejmé, že zákrok podstoupila. 

Novela ale vyvolává i obavy. V parlamentní debatě zaznělo, že obce mohou nést náklady, aniž by měly jistotu, kolik zásahy budou stát. Řeší se také riziko záměny toulavé kočky za venkovní zvíře s majitelem, což může vést k sporům o škodu.

Co platí nyní a proč je to složité

Současná praxe je roztříštěná. Obce se sice v různých situacích musí postarat o nalezené nebo opuštěné zvíře, ale povinnost kastrace z toho automaticky neplyne. Přesto mohou obce kastrační zásahy z vlastního rozpočtu zajišťovat, pokud je považují za prevenci dalšího množení a navazujících nákladů.

Komplikací je i samotný odchyt. Podle pravidel má odchyt zvířat bez pána provádět vyškolená osoba s příslušným oprávněním. V menších obcích často chybějí lidé i peníze, a v praxi se proto spoléhají na dobrovolníky a spolky.

Plzeň podporuje kastrace i bez novely

V samotné Plzni běží program podpory kastrací i bez čekání na změnu zákona. Město pokračuje v dotační podpoře i v roce 2026. Peníze mají pomoci zejména s kastracemi koček z útulků a od spolků. Plzeň zároveň popisuje postup připomínající systém „odchyt, kastrace, návrat“ ve spolupráci s útulky a organizacemi. Dotace je možné čerpat od 1. ledna 2026. 

Dokud novela nezačne platit, zůstane hlavní zátěž na lidech v terénu. Právě na nich spočívá většina případů z Plzně i z venkova v Plzeňském kraji, když jde o přemnožené kočičí kolonie.