Je krásné sobotní odpoledne /16. července/. Na náves malebné vesničky Přísednice na Zbirožsku míří davy lidí. Cílem necelé stovky mladých i dříve narozených je v pořadí již sedmé „Přátelské posezení s myslivci“.
Jeho pořadatelem je Myslivecký spolek Hory Jablečno – Přísednice pod vedením Arnoštky Jelínkové. V romantickém prostředí okolí vesnice na okraji Křivoklátska se koncentruje činnost zdejších myslivců, kteří hospodaří těsně nad stanovenou hranicí výměry honitby. Ze zvěře zde najdeme převážně zvěř jelení, mufloní, srnčí a černou. Z drobné tu spatříme zajíce a bažanty, i když ne v tak hojném počtu jako tomu bylo v minulosti. Byť i tady se stavy zajíců zvyšují.
Důvodem letošního setkání myslivců bylo především přátelské posezení obohacené vystoupením Pavla Moulise z rokycanské záchranné stanice živočichů. Ten v krátkosti pohovořil o úskalích činnosti zvířecích záchranářů, neboť počty přijímaných živočichů se neúměrně zvyšují. Lidé nejsou k přírodě lhostejní a snaží se zachránit i ty živočichy, kteří mají velice těžká zranění. Na jedné straně je to dobře, na straně druhé i predátor potřebuje něco ke své obživě. A ve většině případů tyto situace začínající větou: „ Náš pes, naše kočička chytila ptáčka, zajíčka …“, končí smrtí chyceného. Bylo by tedy lepší, kdyby se lidé starali nejen o volně žijící živočichy, ale i o své domácí mazlíčky a zabývali se řešením příčiny problému a ne až jeho důsledku! Bylo zjištěno, že kočky pochytají celosvětově až 3 miliony ptáčků! Navíc pokud se týká pejsků a i oni jsou při volném pohybu v přírodě, respektive honitbě vystaveni nebezpečí! Na Rokycansku se neúměrně rozšířila psinka / nakažlivé virové onemocnění zejména psovitých, lasicovitých i kočkovitých šelem / a nebezpečná je i Aujezskyho choroba. Obě virová onemocnění končí zpravidla smrtí nakaženého zvířete! Myslete na to prosím, až půjdete venčit svého psího miláčka.
Zpestřením odpoledne byla i ukázka živých zvířat. Petr Moulis představil dva zástupce nejrozšířenějších dravých ptáků – káni lesní a poštolku obecnou, která se poměrně často dostává i do rokycanské zvířecí nemocnice. Současně pohovořil i o sokolnictví, které má i na Rokycansku své příznivce. Impozantní samice orla skalního tedy poté sklidila oprávněný obdiv.
Přesto však největší zájem byl o hroznýše královského, který v současné době váží více než dvacet kilogramů a měří přes dva metry. Pohladit si tohoto hada bylo opravdovým hrdinstvím i pro dospělé. Naštěstí se s těmito živočichy v naší krásné přírodě nesetkáváme. I přesto poměrně často rokycanští ochránci přírody pomáhají s odchytem exotickým zvířat. Za více než čtvrt století provozu zařízení odchytávali kromě hadů, pavouků, papoušků i opice. I zde by měli být chovatelé obezřetní, neboť odchytit některé zvíře je skutečně nebezpečné a ne vždy to skončí úspěchem. Navíc pobyt v naší přírodě nemusí vždy končit šťastně.
Po krátké přestávce určené k občerstvení následovala ukázka loveckých signálů i hudby v podání mysliveckých trubačů pod vedením Miloše Kalčíka. I tato ukázka si získala uznání. Je potěšitelné, že se s tímto mysliveckým odvětvím na loveckých akcích setkáváme stále častěji.
Pestrý program umocnila i hudební produkce určená nejen k poslechu, ale i tanci a samozřejmě i tradiční grilované prasátko. V závěru proběhlo i losování o ceny, které též sklidilo veliký potlesk a podpořilo tak spolkovou činnost, která se bohužel v poslední době pozvolna vytrácí.
"Byť není myslivců v tomto spolku mnoho, o to jsou aktivnější. Již sedmým rokem drží tradici této sympatické akce, která představuje myslivost z jiného úhlu. Každý rok má trochu jiné zaměření, což dává akcím atraktivnější rozměr. Chvályhodné je i to, že se akce účastní i myslivci z okolních honiteb a pozvaní hosté," líčí Pavel Moulis.