-
Tomáš Mosinger
- Před 22 roky
- Aktuálně
Velikonoce v plzeňské ZOO
Letošní velikonoční program ve dnech 10. až 12.dubna v Zoologické a botanické zahradě města Plzně bude poprvé soustředěn výhradně na statek Luftnerka.
Letošní velikonoční program ve dnech 10. až 12.dubna v Zoologické a botanické zahradě města Plzně bude poprvé soustředěn výhradně na statek Luftnerka.
Co vedlo pořadatele k tomuto rozhodnutí? Hned tři důvody:
V zemědělském skanzenu konce 19. a začátku 20. století prostě nemohou být nevzpomenuty velikonoční obyčeje a tradice, tak úzce spjaté s příchodem nového jara, s probouzející se přírodou.
Obdobně jako vánoční, tak i velikonoční svátky jsou do značné míry zprofanovány jejich komerčním zneužitím.Prostředí statku Lüftnerka dovoluje nabídnout návštěvníkům zahrady po tři dny alternativu velikonoc v tradičním pojetí, jejich skutečnou oslavu, stejně tak jako oslavu jara, jak se udržela v lidových zvycích .
K velikonocům a k jaru neodmyslitelně patří zvířecí mláďata – kůzlata, jehňata a další. I ta budou na statku samozřejmě k vidění Určitě sem přilákají stovky návštěvníků, kteří si prohlednou i ostatní hospodářská zvířata, jež jsou zde chována. Je přece známou pravdou, že čím více se plní domácnosti různými exotickými tvory, tím méně dětí ale i dospělých přijde do styku s zvířaty, která dříve nechyběla na žádném venkovském dvoře.
Co všechno bude na Lüftnerce k vidění:
Samozřejmě pomlázky, malovaná vajíčka a to včetně jejich pletení a zdobení, otloukání vrbových píšťalek. V ukázkách budou představeny další obyčeje a velikonoční předměty a symboly. Základní údaje o velikonocích, jejich kořenech a tradici, ale i jídelníčku, jenž k nim nerozlučně náleží, prozradí malá velikonoční abeceda. Děti si mohou zahrát „kuličky“ s pravými hliněnkami.
Pletení pomlázky na pokračování aneb snaha o upletení co nejdelší plzeňské pomlázky by mělo být generální zkouškou na pokus o její zapsání do knihy rekordů v příštím roce. Přesto, že pořadatelé připravili valník vrbového proutí, vlastní proutí bude jen vítáno. Vrby mají obrovskou regenerační schopnost, takže žádné poškození přírodě, bude-li při získávání větviček postupováno rozumně, nehrozí. Navíc neupotřebené větve budou využity jako okus pro chovaná zvířata.
Od spodní brány budou moci návštěvníci vykročit ke statku po nově instalované naučné vrbové stezce. Na 20 zastaveních seznámí veřejnost populárním způsobem, kolik nejrůznějších podob vrba, keř a strom staletí požívaný k pletení košíků a nůší a symbol jara ať v podobě jívových „kočiček“ či velikonočních pomlázek a píšťalek, má.
Až do pondělního večera mají „velikonoční“ návštěvníci možnost zúčastnit se referenda na jméno prvního plzeňského mláděte lemura katu. Vybírat mohou z osmi jmen převzatých ze slovníku Malgašů, obyvatel ostrova Madagaskar, jež je domovem této poloopice. Tři vylosovaní autoři vítězného pojmenování budou pozváni na jarní slavností křest.
Prostor před Zoologickou a botanickou zahrada města Plzně si vybral Klub českých turistů v sobotu dopoledne jak start pro velikonoční pochod.
Co vedlo pořadatele k tomuto rozhodnutí? Hned tři důvody:
V zemědělském skanzenu konce 19. a začátku 20. století prostě nemohou být nevzpomenuty velikonoční obyčeje a tradice, tak úzce spjaté s příchodem nového jara, s probouzející se přírodou.
Obdobně jako vánoční, tak i velikonoční svátky jsou do značné míry zprofanovány jejich komerčním zneužitím.Prostředí statku Lüftnerka dovoluje nabídnout návštěvníkům zahrady po tři dny alternativu velikonoc v tradičním pojetí, jejich skutečnou oslavu, stejně tak jako oslavu jara, jak se udržela v lidových zvycích .
K velikonocům a k jaru neodmyslitelně patří zvířecí mláďata – kůzlata, jehňata a další. I ta budou na statku samozřejmě k vidění Určitě sem přilákají stovky návštěvníků, kteří si prohlednou i ostatní hospodářská zvířata, jež jsou zde chována. Je přece známou pravdou, že čím více se plní domácnosti různými exotickými tvory, tím méně dětí ale i dospělých přijde do styku s zvířaty, která dříve nechyběla na žádném venkovském dvoře.
Co všechno bude na Lüftnerce k vidění:
Samozřejmě pomlázky, malovaná vajíčka a to včetně jejich pletení a zdobení, otloukání vrbových píšťalek. V ukázkách budou představeny další obyčeje a velikonoční předměty a symboly. Základní údaje o velikonocích, jejich kořenech a tradici, ale i jídelníčku, jenž k nim nerozlučně náleží, prozradí malá velikonoční abeceda. Děti si mohou zahrát „kuličky“ s pravými hliněnkami.
Pletení pomlázky na pokračování aneb snaha o upletení co nejdelší plzeňské pomlázky by mělo být generální zkouškou na pokus o její zapsání do knihy rekordů v příštím roce. Přesto, že pořadatelé připravili valník vrbového proutí, vlastní proutí bude jen vítáno. Vrby mají obrovskou regenerační schopnost, takže žádné poškození přírodě, bude-li při získávání větviček postupováno rozumně, nehrozí. Navíc neupotřebené větve budou využity jako okus pro chovaná zvířata.
Od spodní brány budou moci návštěvníci vykročit ke statku po nově instalované naučné vrbové stezce. Na 20 zastaveních seznámí veřejnost populárním způsobem, kolik nejrůznějších podob vrba, keř a strom staletí požívaný k pletení košíků a nůší a symbol jara ať v podobě jívových „kočiček“ či velikonočních pomlázek a píšťalek, má.
Až do pondělního večera mají „velikonoční“ návštěvníci možnost zúčastnit se referenda na jméno prvního plzeňského mláděte lemura katu. Vybírat mohou z osmi jmen převzatých ze slovníku Malgašů, obyvatel ostrova Madagaskar, jež je domovem této poloopice. Tři vylosovaní autoři vítězného pojmenování budou pozváni na jarní slavností křest.
Prostor před Zoologickou a botanickou zahrada města Plzně si vybral Klub českých turistů v sobotu dopoledne jak start pro velikonoční pochod.
www.csadplzen.cz